ODS znovu na pranýři

Jiří Janků stojí v čele pardubické ODS dva roky. Vyučil se kuchařem, vystudoval inženýrství a úspěšně podniká. Je spoluzakladatelem a výkonným ředitelem společnosti eBrána, firmy, která se zabývá například tvorbou webových stránek. Sedmatřicetiletý muž s politickými ambicemi je podle všeho kontroverzní postavou, jak jsem mohl zaznamenat z reakcí mnoha lidí v Pardubicích. Měl jsem možnost mluvit s občany, kteří pokládají jeho kandidaturu na post prvního muže ve městě za přinejmenším ne zrovna košer vzhledem k jeho údajně neprůhledným podnikatelským aktivitám. Někteří občané v Pardubicích ho podezírají ze střetu zájmů, za propojování byznysu a politiky, dokonce za údajné manipulování s veřejnými zakázkami ve městě. Podle mnohých názorů prý profituje z veřejných peněz. Jeho jméno padá v souvislosti s podniky, jakými jsou Dopravní podnik města Pardubic, Letiště Pardubice, Dostihový spolek Pardubice, Komorní filharmonie Pardubice nebo Technické služby města Pardubic. Není mým záměrem nekoho obviňovat nebo špinit z nekalých praktik.

Pouze prodávám tak, jak jsem koupil z reakcí pardubických občanů. Znepokojuje mě pouze to, že jde v tomto případě, tak jako v mnoha jiných opět o podezírání člověka ze strany modrých ptáků. Tedy ze strany, která se jen těžko zvedá z marasmu svojí politiky uplynulých let, potažmo strany, které voliči vystavili v loňských předčasných parlamentních volbách tvrdou stopku. Jestli si ovšem troufám něco tvrdit, pak je to to, že odeeska se nijak netransformovala.

V jejích řadách až na výjimky jsou stále etablovaní lidé, jež jsou nějakým způsobem spjati s kmotrovskou politikou minulých let. ODS sice ústy svého předsedy pana Fialy přiznala některé chyby, ale evidentně to nestačí k obrodě této stále ještě největší pravicové strany u nás.

Moc a peníze jsou až na prvním místě

Komunální volby jsou za dveřmi a s nimi i snaha mnohých kandidátů napříč politickým spektrem obsadit lukrativní posty na radnicích a v zastupitelstvech měst a obcí. Na tyto posty se hrnou nejen politici a podnikatelé, nýbrž i umělci a sportovci. Jsme zkrátka zemí voleb a mnozí se toho snaží využít na cestě k moci a penězům. Z bilboardů na nás v těchto dnech civí známé i méně známé tváře. Jejich kandidaturu doprovázejí slogany, které v mnoha případech vyluzují na tvářích občanů úsměvy nad jejich nesmyslností. Co však považuji za opravdu nebezpečné, je propojování byznysu a politiky. Jiří Janků v tom problém nevidí, dokonce svým způsobem obdivuje pana Babiše. Já s ním ovšem souhlasit nemohu. Naopak, Buď ať pánové dělají politiku nebo ať se věnují svému byznysu.

Pokud chtějí dělat obojí, ať se vzdají výdělku v jedné z těchto činností. Říká se dnes často, že do politiky by měli vstupovat lidé úspěšní a hmotně zajištění.

Nemají tak prý tendenci k nekalostem. Já si to však nemyslím. Ve velké většině případů je to tak, že pokud mám hodně, chci ještě víc. Takže tvrzení, že pokud je někdo takzvaně za vodou, nemá zapotřebí krást nebo brát úplatky je silně zavádějící. Pan Janků například jezdí ve voze svých snů, v jaguáru. Prý si na něj nenakradl, jak se lze dočíst v jednom z rozhovorů. Ruku na srdce, kdo z nás by přiznal, že si na něco nakradl, že.

Znechucení občané a blbá nálada

Překvapilo mne, s jakým despektem řada občanů v Pardubicích o panu Janků mluví, zvláště, když jeho webové stránky a profil na nich je čistý jako lilie.

Nebudu zkoumat ani vyšetřovat, zda je šéf ODS v Pardubicích ve střetu zájmu či nikoli. Nicméně mínění mnoha lidí a voličů ve městě mě inspirovalo k napsání tohoto komentáře. Cílem příspěvku není někoho soudit ani pranýřovat, je to jen poukázání na to, s jakými náladami mezi lidmi se člověk při svých cestách republikou setkává. Nelze se pak příliš divit tomu, že občané jsou politikou znechuceni. Jejich nechuť chodit k volbám je až tristní. Střety zájmů se v politice velmi těžko prokazují, stejně tak, jako manipulování s veřejnými zakázkami. Každý má nějaké svědomí, alespoň si to myslím. I pan Janků nejlépe ví, jak čistým politikem je. Ovšem také je pravda, že obraz u lidí který si vytváří se jen velmi těžko mění a napravuje. I když na druhou stranu. Přečetl jsem si na internetu průzkum, který uskutečnil Pardubický deník 11. září tohoto roku. Anketa na téma zvolte si svého primátora vyzněla pro pana Janků velice slušně.

Obsadil v ní druhé místo s 25 procenty hlasů hned za Michaelem Bartošem ze Strany svobodných občanů, který obdržel o tři procenta více hlasů. Jaký to kontrast oproti mínění lidí s kterými jsem měl možnost hovořit. Nebo je snad ovlivněn Pardubický deník? V Česku je totiž možné všechno.

Odjížděl jsem z Pardubic s pocitem, že tu není před komunálními volbami všechno tak, jak má být. Jako by tu na mne dýchla jakási dusná satmosféra, byť se to na první pohled nezdá. Vyvolává to ve mně jen další otázky. Panu Jiřímu Janků to jeho kandidaturu na post primátora v Pardubicích nijak neusnadňuje, ba naopak. Je pochopitelně na občanech Pardubic, jak se rozhodnou až vstoupí do volební místnosti. V jejich hlavách však obavy jsou. Bylo to vidno i z toho, jak neochotni jsou cokoli o své osobě říkat, či se dokonce veřejně prezentovat se svými názory. Také to svědčí o tom, jak se lidé v této podivné demokracii alá Česko cítí. Nepřipomíná vám to tak trochu jinou dobu a jiný režim?

Antonín Moulis