Podle sebevědomí arciteroristy Ismajla Haníje je propuštění více než tisícovky teroristů výměnou za Gilada Šalita „důvod k hrdosti" pro Araby z Pásma Gazy. Přes pět let prý Izrael hledal Šalita, ale nedokázal ho najít a byl tak dokonale ponížen... Nekonečný čas věznění musel být pro devatenáctiletého mladíka těžkou zkouškou, byť měl povolenu televizi. Zřejmě by slíbil cokoli, jen aby zase spatřil svoji matku, svoji rodinu... Co udělá, až se podívá do očí obětem palestinských vrahů, jeho přičiněním osvobozených? Třeba do očí manželky Iriny ruského Žida Vadima, zlynčovaného v Ramalláhu.

V roce 2000 obletěla svět fotografie palestinského mladíka, který zkrvavenýma rukama mává rozvášněnému davu. Abd al-Azíz Júsuf Mustafa Salehi se tehdy účastnil brutálního lynče dvou Izraelců v Ramalláhu. Těla dvou mužů byla poté rozlíceným lidem z okna předhozena. Abd al-Azíz byl zatčen a odsouzen k doživotí. Nyní je mezi propuštěnými...

Tragický příběh židovského přistěhovalce z Ruska Vadima se odehrál v atmosféře nenávisti. V rodině Norsičů měli dva syny - Michaila a Vadima, kteří se přistěhovali do Izraele před sedmi lety ze Sibiře. A Vadim byl čerstvě ženatý, a i když neměl stálou práci, naspořil si na svatbu s Irinou. A právě očekávali svého prvního potomka. Pět dnů po svatebním obřadu dostal Vadim jako voják v záloze povolávací rozkaz pro nástup do armády jako řidič.

"Když ráno odjížděl, prosila jsem ho, aby na sebe dával pozor," říká mladá vdova Irina. "Netušila jsem, ani v tom nejhorším snu bych si to neuměla představit, že už ho živého vidím naposledy..." Bylo 12. října 2000 ráno, když se Vadim Norsič vydal svým autem a s dalším vojákem ke své jednotce na Západním břehu Jordánu. Rozhodli se, že si cestu zkrátí přes arabské město Ramalláh. Izraelští vojáci je pustili, protože si mysleli, že jedou jen do tábora asi sto metrů od kontroly. Vpustili je také o dva kilometry dál i palestinští policisté, kontrolující vjezd do Ramalláhu. Možná právě oni oznámili, že k Palestincům, kteří právě pochovávali jednu z obětí intifády, posílají vzácnou kořist a nástroj msty.

"Palestinci tvrdí, že oba naše záložníky zadržela pro nepovolený vstup a jako údajné vojáky tajných vojenských služeb Izraele, ale já tvrdím, že byli sprostě uneseni," říká mi Ron Chanan, bývalý pracovník Mossadu, který se před téměř šedesáti lety přistěhoval do Izraele z Ostravy. "Když je vlekli na policejní stanici, provázel je velký dav, který se brzy zvětšil a začal stanici obléhat."

Situace se začala policii vymykat zpod kontroly. Dav vtrhl do budovy hlavními dveřmi, mnozí útočníci vylezli okny. Brzy nato se jeden z nich ukázal v okně. Zvedl obě ruce nad hlavu a jásajícímu davu ukázal své dlaně zakrvavené krví Izraelců. Fanatický dav se nadšením roztančil, jako při náramné kratochvíli. Speciální oddíl palestinské policie dav nezvládl, oknem z prvního patra policejní stanice je Vadimovo polomrtvé tělo vyhozeno na chodník, kde se na něho sápe rozlícený dav. Ve slunci se leknou nože, jimiž Palestinci bodají Vadima. A ještě do něho kopají a bijí ho do hlavy a břicha tyčemi a vším, co jim přijde do rukou.

"Snažil jsem se ho chránit vlastním tělem, ale neubránil jsem ho," omlouvá se velitel policistů. "Lidé mě kopali, bili, házeli po mně telefonem, faxem, křesly. Je to nepředstavitelné, co se v mé kanceláři dělo..." Šílený dav Palestinců pak za nohy zavlekl těla Židů na hlavní náměstí, kde je pověsili a zapálili. Na druhý den byly zohavené pozůstatky vydány jejich pozůstalým...

"Naše reportérka Anna Migiottová ještě z filmu vystřihala ty nejděsivější záběry, na nichž bylo vidět, jak byl jeden z izraelských vojáků poté, kdy ho vyhodili z okna policejní stanice, polomrtvý vlečen ulicemi Ramalláhu a pověšen na hlavním náměstí," říká ředitel čtvrtého kanálu zpravodajství Mediasetu Emilio Fede. List Jeruzalem Report uvádí, že televizní štáb agentury Reuter na příkaz Palestinců přestal natáčet, agentura Bertrand z francouzské TF1 zase tvrdí, že její reportéry palestinská policie přinutila s namířenými zbraněmi vydat natočenou kazetu. Stěžoval si také kameraman francouzské TF2 Charles Enderlin, který nafilmoval smrt dvanáctiletého Muhammeda Aldury. Na policii oznámil, že dostal výhružný telefonát...

Šalit je už volný. A co udělali Američané? Prezident Barack Hussein Obama prohlásil, že je potěšen uzavřením dohody, i když oficiální politika USA přisně nakazuje s teroristy o podmínkám propuštění vlastních občanů nevyjednávat. Dohodu již předtím ocenila i ministryně zahraničí Hillary Clinton, jíž také nijak nevadilo, že se na svobodu mají dostat stovky vrahů. Když však vyšlo najevo, že na svobodu se dostali nejen vrazi Izraelců, ale i několika občanů USA, postoj Spojených států se změnil a propuštění vrahů občanů USA ministerstvo zahraničí zkritizovalo s tím, že „ze zásady jsou USA proti propouštění jednotlivců, kteří byli odsouzeni za zločiny proti Američanům." US voices ‘concerns' over some freed Palestinians

K propuštěným vězňjům patří i ženy. K šestnácti doživotním trestům byla odsouzena Tamími Aref Ahmad Ahlam. Devátého dubna 2001 pomáhala sebevražednému atentátníkovi k tomu, aby se dostal do pizzerie Sbarro v centru Jeruzaléma, kde se odpálil. Exploze zabila 15 lidí (z toho 5 tvořila jedna rodina), zraněno bylo 130 lidí. „Nelituji toho, co jsem spáchala. „Osvobodíme se od okupace a pak budu osvobozená i z vězení," vzkázala před pěti lety novinářům z vězení.

Mus'ab Ismail aI-Hašlimun připravil v roce 2004 dva sebevražedné atentátníky, kteří se odpálili ve dvou městských autobusech v Beerševě. Útoky si vyžádaly 16 mrtvých a sto zraněných. Mus'ab dostal od soudu 17 doživotních trestů. Pátého března 2003 v Haifě explodovala výbušnina v přeplněném autobusu. Na útoku se podílel Médh Wál Tálib Abú Šarach a Fádí Muhamed Ibrahim al-Džába. Médh byl odsouzen k 19 doživotním trestům, Fádí k 18. Oba jsou nyní propuštěni na svobodu. V autobuse bylo zabito 17 lidí, 53 bylo zraněno.

Násir Sami Abd al-Razak Ali al-Nasír - Jatajma byl odsouzen k 29 doživotním trestům. V roce 2002 se podílel na bombovém útoku v Park Hotelu ve městě Netanja při kterém zahynulo 30 hostů a 140 bylo zraněno. Poslední den v roce 2000 se terorista Mustafa Musulmani podílel na vraždě Binjamina Zeeva a Talji Kahaneových. Nyní byl zločinec v rámci dohody ohledně Gilada Šalita propuštěn na svobodu. Přátelé a stoupenci Kahaneových však na jeho hlavu vypsali odměnu. Jak se do lesa volá...

Binjamin Zeev Kahane byl synem zavražděného nacionalistického vůdce rabiho Meira Kahaneho a jedním z představitelů izraelské pravice. Byl zastřelen spolu se svou manželkou Taljou, když řídil jejich rodinný vůz z Jeruzaléma do jejich domu v Kfar Tapuach. Při přepadu bylo zraněno jejich 5 dětí. Přátelé zavražděného páru a stoupenci ideologie Kahaneovy rodiny se v neděli sešli v Hebronu a rozhodli se Musulmaniho dostat. Schůzky se zúčastnili finanční podporovatelé rabiho Meira Kahaneho a Binjamina Kahaneho, stejně jako bývalí členové Židovské obranné ligy (Jewish Defense League) a strany Kach. Bylo rozhodnuto o vyčlenění sumy 100.000 dolarů (přibližně 17,5 milionu českých korun), které budou vyplaceny komukoliv, kdo zabije Sulejmaniho.

Výsledkem propuštění stovek vrahů je fakt, že to tzv. Palestince jen probudilo. Už nejásají pouze při atentátech na civilisty jako 11. září po útoku na Manhattan. Každé vstřícné gesto Izraelců je oslavováno jako jejich zbabělost a strach. Včetně vystěhování židovských osadníků z Pásma Gazy či Západního břehu Jordánu. S jídlem roste chuť. Teroristé z Hamásu přislíbili, že teď se budou snažit unést více vojáků, když únos Gilada Šalita měl takový zásadní úspěch.

Jak uvedl zpravodajský server Arutz Sheva, představitel Hamásu v Damašku Chálid Mašál hovořil v Káhiře o tom, že výměna „vnesla světlo do naší, resp. palestinské historie a znamená to, že v budoucnosti musíme tento čin zopakovat. Guerillové skupiny, které bojují proti Izraeli budou ve svém boji pokračovat. Veškerá izraelská technologie, nebyla schopna zvítězit v tomto boji nad našimi neozbrojenými rukami." Někteří z 296 zatím propuštěných teroristů, kteří zůstali v Pásmu Gaza, promluvili na úterní demonstraci, jejímž hlavním motem bylo, že „lid chce nového Gilada," který by byl vyměněn za ostatní teroristy, dosud vězněné.

"Mame zde v Izraeli velky duvod k radosti - Gilad Salit byl po vice nez peti letech propusten a vcera kolem poledne se setkal na zakladne Tel Nof se svou rodinou. Vsichni mame velkou radost a budeme tim radostneji slavit nadchazejici svatek Shemini Aceret a Simchat Tora...." napsala mi z Beer Shevy česká konvertitka k judaismu Petra Linhová, provdaná Oranit Machluf, matka dvou dětí...

Inu, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až Mašál dostane pomstychtivý amok, co naštve i Mossad...

Psáno pro blog idnes.cz. Publikováno se svolením autora.