Litera scripta manet, učí nás už v prvním ročníku na právnických fakultách. Člověk by si myslel, že tuto zásadu mají právníci pod kůží hluboce vrytu. Přesto je to jinak. Když jsme upozornili na fakt, že vláda bohužel nedokázala nouzový stav vyhlásit v souladu s ústavou, zdůrazňovali jsme, kde jsme jen mohli, že si v žádném případě nemyslíme, že nouzový stav NEMĚL být vyhlášen, ale že MĚL BÝT VYHLÁŠEN V SOULADU S ÚSTAVOU, tak, aby výkonná moc vždy a za každých okolností dodržovala ústavu, což je naprostý a minimální základ fungování státu. Zdá se ale, že ani část právníků nečetla dál než za novinový titulek. Jinak si neumíme vysvětlit reakci pana předsedy Advokátní komory.

Znovu a naposledy proto píšeme: Mějme nouzový stav, mějme omezení, která rozumně povedou k potřebnému cíli, ale vždy a pouze z dodržení předem daných pravidel pro tyto situace a za podmínek, že vláda bude poslouchat experty! Co je na tom nepochopitelného? Co je na takovém požadavku nemorálního? Jak přesně se mají občané bránit v situaci, kdy se Poslanecká sněmovna v rozporu se svou povinností k nouzovému stavu nevyjádřila a raději se dobrovolně rozpustila ještě o den dříve, než na celou věc došlo?

Zastupujeme ty, kteří cítí, že věci nejsou v pořádku

Ptáme se – opravdu jednomu z ústavních soudců přišla naše občanská prosba o pomoc v tíživé situaci natolik nechutná, že se musel s neskonalou hrůzou obrátit až k ministryni spravedlnosti? Proč? Ústavní soude, to ve tvých nálezech se dočteme tolik krásný formulací o tom, jak mimořádně podstatné jsou základní principy právního státu! To ty jsi poslední brzda exekutivy vymknuté z kloubů! Jak máme rozumět tvému mlčení?

Nejsme sami, kdo o situaci, o jaké bychom se ještě třeba v únoru zdráhali byť jen fantazírovat na konferencích, teď jako o realitě píše a mluví. Do čela se postavili advokáti jako Tomáš Sokol, Václav Vlk, Zdeněk Koudelka, vyjadřují se právníci jako Jan Kysela nebo Jan Wintr. To jsou kapacity, ne my. Jim, státe, naslouchej! My jen plníme nevděčnou roli vykonavatelů občanské kontroly. My zastupujeme ty, kteří se na nás právě teď obrací, protože už sami cítí, že věci nejsou vůbec v pořádku.

Stát nesmí bránit v cestování, to dělají totality

Z České advokátní komory jsme se v tento čas dozvěděli překvapující věc. Měla by zajímat každého dobrého demokrata, každého občana, který chce v tomto státě usilovat o štěstí. Dodržování ústavy je v těchto vypjatých časech zřejmě extrémní luxus, byť by její respektování vůbec neznamenalo, že by nebyla karanténa, že by nebyla potřebná omezení pro zvládnutí požadavků na zdravotnictví, že by se nechránili senioři. Vždyť je to přesně naopak! Dodržování ústavních a dalších zákonů by právě teď znamenalo včasné zřízení Ústředního kontrolního štábu, vydávání opatření, která mají hlavu a patu a to, že si na celé situaci nedělá premiér reklamu, ale že se stát skutečně stará o lidi. Znamenalo by to, že by stát zcela mimo jakýkoli rámec nezakázal občanům vycestovat. Copak to je vůbec možné? Akceptovatelné? Když je jeden jediný stát na světě, kde našeho občana přijmout chtějí a má se tam jak dostat, náš stát mu přece nesmí v cestě zamezit. To dělají totality.