Daniel Raus: Češi, Slováci a Masarykův imperativ

05.01.2013 14:08 | Zprávy

Přelom roku byl okamžikem, kdy uplynulo přesně 20 let od rozpadu Československa. Klidný vznik dvou samostatných států se označoval jako „sametový“, přestože obyvatelé se k němu nemohli vyjádřit v referendu. To byl také rozdíl s podobně klidným rozchodem Norska a Švédska v roce 1905. Češi a Slováci mají k sobě odjakživa blízko, ale v některých oblastech se odlišují. Například ve vztahu k náboženství.

Daniel Raus: Češi, Slováci a Masarykův imperativ
Foto: Gazprom.com
Popisek: Slovenský premiér Robert Fico

Kdyby se Tomáš Garrigue Masaryk zázračně probudil do začátku roku 2013, pár věcí by ho asi překvapilo. Kupříkladu to, že Československo dávno neexistuje, že Češi a Slováci jdou už dvacet let vlastní cestou. Byl to on, kdo tvrdil, že státy se udržují ideály, ze kterých se zrodily. Byl to on, kdo v ideál československý upřímně věřil.   

Kromě sametového rozchodu by se ale možná podivil i nad tím, že nedlouho po jeho smrti se Evropou přehnala druhá světová válka, a že po ní občané českých zemí volili komunisty, před kterými tatíček Masaryk docela důrazně varoval. Ba co víc, že ty komunisty volíme dodnes, i když nás na čtyřicet let obehnali ostnatým drátem.   

Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1918
Foto: Josef Jindřich Šechtl

Ideál československý měl pragmatické důvody. Ale fungovat mohl pouze za předpokladu, že ho vezmou za svůj Češi i Slováci. Což se z různých důvodů nestalo. Takže výsledkem – a současně příčinou – tohoto stavu je jasná odlišnost. Nyní v podobě dvou států. Naštěstí obou v Evropské unii a NATO.   

Příbuznost češtiny a slovenštiny někdy klame. Mentality jsou odlišné jako snídaně a raňajky nebo svačina a olovrant. Rozdíly jsou politické, a ještě více náboženské. Na Slovensku stále existuje lidová církev, což české země znají snad už jenom z vyprávění.   

Názorně to ukázala sčítání lidu. V roce 2011 se ke katolické církvi přihlásilo na Slovensku šest lidí z deseti. A pouze jeden z deseti zvolil kategorii „bez vyznání“. V Česku by to bylo nejspíš naopak, ale nevíme, protože skoro polovina lidí na otázku víry vůbec neodpověděla.   

Právě náboženské rozdíly by ovšem tatíčka Masaryka zřejmě nepřekvapily. Byly realitou i v časech zakládání společného státu, kdy ze Slovenska přicházely stížnosti na české učitele a úředníky, kteří neměli v patřičné úctě slovenskou zbožnost. A pro oba národy platil tehdy (a platí dodnes) Masarykův imperativ, že náboženství a mravnost nepatří jenom do kostela, ale potřebné jsou především v podnikání a politice.   

Na vlnách Radiožurnálu s ním vřele souhlasí Daniel Raus.

Komentář zazněl v pořadu Křesťanský týdeník na stanici ČRo 1 - Radiožurnál

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

MUDr. Miloslav Janulík byl položen dotaz

Green Deal - jak to bude dál?

To by mě také zajímalo, hlavně co bude, když ANO vyhraje volby a bude zas ve vládě, protože když jste tam byli naposled, tak Babiš ten nesmysl podepsal. Co uděláte, když budete za rok ve vládě? A hlavně, je vůbec možné ještě něco změnit, když v Bruselu nebudou chtít?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

P. C. Roberts: Probíhá boj na život a na smrt

15:57 P. C. Roberts: Probíhá boj na život a na smrt

Někteří lidé budou považovat můj titul za nadsázku. Není. Trump, věřím, chápe, že je v boji na život…