Po téhle návštěvě stěží uvěřit, že Putinovi neimponuje kult osobnosti. Ulice byly zaplavené jeho portréty, ústřední noviny al-Ahram vyšly s titulkem: Putin, hrdina naší doby. Při příchodu na slavnostní večer v opeře ho vítali kantátou od Prokofjeva Příjezd imperátora.

A to ruské ministerstvo zahraničí prý dohlíželo na přiměřené okázalosti.

Jak napsal Financial Times: „Když se scházejí dva silní vůdci, zřídka se to obejde bez pompy. Pravda je tedy taková, že okázalost závisí i na druhé straně, ale prezident Sísí má řadu důvodů, proč ji prokazovat svému hostu z Kremlu v takové míře.“

Polního maršála spojuje s plukovníkem KGB vztah k rozvědce, ke zbraním. Ruský prezident přivezl jako dar raritní kousek „kalašnikova“, ale také třeba odpor k radikálnímu islámu a nechuť k moci kapitálu, pokud jim kazí jejich představy o uspořádání řízené společnosti.

Egypt je navíc pro Rusy něčím, jako je Chorvatsko pro Čechy. Vloni jich k místním mořím přijely 3 miliony.

Mimochodem Sísí naopak vloni v srpnu, krátce po svém zvolení, svou první zahraniční cestu vážil do ruského Soči.

Je tu ale i tradice sovětsko-egyptských vztahů od dob Násirových. Připomenu Suezskou krizi, ve které Moskva stála při Egyptě, a Asuánskou přehradu, kterou Sověti štědře zafinancovali. Oplátkou ale sovětské zbrojovky našly lukrativního klienta.

A časy se vrací, jásající davy podél trasy prezidentské kolony, roztomilé děti, které nesou od srdce kytičky družby nejvyšším představitelům, aby mohli uzavřít třeba takový kontrakt, jako právě před rokem. Na dodávky ruských vrtulníků, letadel a prostředků PVO celkem za 3,5 miliardy dolarů.

Teď Putin přihodil další komodity. Především to je dohoda, že Rusko vybuduje Egyptu celé odvětví jaderné energetiky.

A perspektivně by Egypt dokonce mohl vstoupit do kremelského projektu Euroasijského jednotného trhu, jehož odmítnutí stálo Ukrajinu už přes 6000 lidských životů, občanskou válku a poloostrov Krym. O tom se ale pochopitelně v Káhiře nemluvilo.

Dokonce se výrazněji ani nezmínila Sýrie, jejíž vládu drží Rusko proti Západu při životě. Řeč naopak přišla na Řecko.

Putinova návštěva Egypta se protáhla totiž také proto, že trval na setkání s „otcem otců, pastýřem pastýřů, 13. apoštolem a soudcem Všehomíru“, jak zní oficiální titul Alexandrijského patriarchy.

„Náš premiér vás miluje,“ řekl Putinovi Feodora II., Řek vystudovaný v Oděse. A dodal tak návštěvě ten potřebný globalizují rozměr, který má být i s tou vší pompou poselstvím Západu.

Podívejte, Rusko nejen vede pravoslavný svět, ale umí štěpit i atom, má zbraně, které rádo prodává, slibuje pomoc Německem zbídačenému Řecku a má prezidenta, kterého všichni milují.

Tahle část Putinovy káhirské návštěvy je dobře použitelná i pro ruské publikum, včetně záběrů ulic plných jeho portrétů.

K tomu ještě ruská media přilepí informace o importu egyptského ovoce a zeleniny, z archivu vřelá obětí s dalším členem Putinova bratrstva neliberální demokracie, tureckým prezidentem Erdoganem, a obraz Ruského světa je téměř dokonalý.

Jen v praxi to bude vypadat zase trochu jinak. Asi jako když orchestr Káhirské opery spustil ruskou hymnu na počest vysokého hosta.

Nejenže je to hymna sovětská a Putin je malého vzrůstu, ale muzikanti nezahráli snad jedinou notu čistě. Vlastně z toho byla úplně jiná skladba než ta, kterou složil legendární Alexandrov. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.