Občas uvažuji nad středověkým uměním disputace, kdy "protihráči" museli nejen umět obhájit své názory logickými argumenty, ale než odpověděli na názor druhého, museli jej zopakovat vlastními slovy – aby bylo vidět, že skutečně rozumí protivníkovi a také aby se mezitím trochu uklidnili.
Rád bych vám, čtenářům, předložil na svém facebookovém profilu tu a tam něco o náboženství k přemýšlení a diskusi, která by neměla být vulgární či neuctivá, měla by být ad rem (k věci) a ne ad hominem (o nositeli či hlasateli názoru), měla by se držet tématu (a ne se vracet k příslovečnému argumentu z vtipu, kde americká delegace upozorňuje na porušování lidských práv, tak odpovědí je: "a u vás zase bijete černochy“). Přijde mi, že neustále hovoříme o aktivních věřících, nebo o těch, kteří se k náboženství stavějí odmítavě. Trochu ale zapomínáme, že je tu většina obyvatel, která se k náboženství nevyslovuje, přestože k němu má evidentní vztah - soudě alespoň podle nedávno uskutečněného průzkumu o výzkumné kvantitativní šetření na území České republiky s názvem Náboženství a církev, který iniciovala společnost Proximity Prague společně s výzkumnou agenturou Ipsos, nebo plných kostelů o Vánocích a Velikonocích. První diskuzní příspěvek už byl zveřejněn a týká se desatera.
Diskuze budu záměrně umísťovat na v součastnoti oblíbenou sociální síť Facebook, neboť ta je v dnešní době církvemi málo probádaným „kontinentem“. Rád bych pak shrnul, co vše mne díky vašim názorům a postojům napadlo na svém blogu na Aktuálně.cz. Váš zájem budu považovat za obohacení svého postoje a možnost slyšet kultivovaný hlas občas i "z druhé strany" názorového spektra.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Dominik Duka