Každý člověk a každý živý tvor vnímá věci kolem sebe. Vnímá informace, které mu umožňují přizpůsobit se okolí a přežít. Vše, co existuje dává o sobě vědět, poskytuje informace o sobě.  Vše, co existuje se jeví. To, co existuje ovlivňuje jiné věci. Samozřejmě s různou mírou. Nám známý vesmír existuje skrze informace.  Gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná jaderná síla jsou čtyři základní síly, které udržují náš vesmír pohromadě, a ty to čtyři síly jsou nosičem informace o tom, zdali něco existuje, a jak to existuje. Na vyšší úrovni dochází k propojování atomů a vytváření chemických vazeb. Od molekul můžeme přejít k buňkám, které předávají informaci o sobě a přijímají informace od celku. Vyšší formou práce s informacemi na buněční úrovni je činnost nervové soustavy. Nervová soustava vytvořila podmínky pro výměnu informací mezi jednotlivými individuálními živočichy. Vznikla komunikace, což je záměrná výměna informací mezi jednotlivci stejného druhu nebo mezi různými druhy.

Základním principem existence živočichů je přežit a rozmnožit se. Ve jménu tohoto přírodního zákona naučila evoluce některé živočichy se maskovat, nebo vydávat se za úplně něco jiného. Například nejedovatá korálovka napodobuje vzhledem jedovatého korálovce. Některé malé ryby mají velké oko u ocasu. Tím matou predátora o směru, kterým vyplují při ohrožení. Predátor směřuje výpad o několik délek rybičky směrem před její oko. Pokud má ryba ještě jedno oko při ocasu, je pravděpodobnost úspěchu padesát na padesát. Ve skutečnosti je ještě nižší kvůli dalším proměnným. Zkrátka zvířata lžou kvůli přežití. V lidské společnosti je prosazována zásada nelhat. Ale lidé taky chtějí přežít a k tomu potřebují získat výhodu.

Tak a teď se podívejme na NIC. Pod pojmem nic, nemám na mysli ani vakuum, a ani prázdný prostor. Slovem nic myslím doslova nic, nicotu neexistenci. Ve dvojkové soustavě zjišťujeme například napětí, které je rovno 0, nebo napětí je větší než 0. Nic není nula. Nula je hodnota něčeho. Nic je absence všeho. Ve dvojkové soustavě vyjadřujeme logickou hodnotu true / false, ano / ne), algebraické znaky (+ / −), stavy aktivace (zapnuto / vypnuto) nebo jinou hodnotu se dvěma stavy. Vyjadřujeme hodnotu něčeho, hodnotu nějaké kvality. Určení konkrétního stavu nám poskytuje informaci. Nic nám žádnou informaci nemůže poskytnout.