Jedním ze základních problémů ODS je totiž komunikace s médii. Chápu, že je to mnohdy těžké, protože existují média a konkrétní novináři, kteří prostě po těch letech nemají ODS rádi a kteří její bídný volební výsledek oslavují ještě dnes. Takoví, pro něž jakýkoli krok, který by strany udělala, by byl špatně. S tím se nic neudělá, s tím je nutné počítat jako se smrtí. Tu také nikdo neukecá.  Pak je zde silná „šedá zóna“, novináři, kteří se rozhodují podle jakéhosi mainstreamového mediálního mínění. S touto šedou zónou asi také nemá cenu pracovat. A pak jsou zde obecně respektovaní žurnalisté, kteří toto mainstreamové veřejné mínění utvářejí, a kteří zároveň nejsou vůči ODS apriorně zaměření. Jsou pouze kritičtí, někdy oprávněně, jindy neoprávněně. A cílem ODS by mělo být tyto novináře podchycovat, vysvětlovat jim své kroky a uvádět je „na pravou míru“.

Přesně tak se chovala ODS ve svých začátcích. Vedle každotýdenních tiskových konferencí v sídle ODS (jak jinak se s novináři komunikovalo, když HK byla hned naproti sněmovně) existovala nepravidelná setkání s vybranými novináři, kteří tehdy ovlivňovali veřejné mínění. A nebyli to jenom novináři ze spřátelených redakcí, ale i novináři z jiných významných médií, kteří nebylo proti straně prvoplánově zaměřeni. Na rozdíl od tiskových konferencí se zde pralo i špinavé prádlo, respektive fungování uvnitř koalice. Probírala se tam i taková témata a v takovém úhlu pohledu, na něž na oficiální tiskové konferenci nebyl prostor kvůli zachovávání korektních vnitrokoaličních vztahů. A která zároveň byla pro média z takového úhlu pohledu nevysvětlitelná. Vysvětlovalo se zde, proč ODS udělala ten či onen kompromis, a za jakou cenu. Témata byla často velmi choulostivá a znamenala i vytvoření určité primární důvěry mezi pozvanými novináři a dotyčnými představiteli ODS. Tato setkání měla pro stranu dvojí výhodu. Za prvé se díky tomu dostaly do médií informace, které vysvětlovaly některé kroky ODS, které byly přijímány kontroverzně, a za druhé šlo o přímý, nezprostředkovaný vztah. A i když pomineme věcnou stránku, z psychologického hlediska se daleko hůře píše cokoli špatného o někom, s nímž existuje zároveň nějaký nadstandardní vztah.