Zavření českých vysokých škol bylo reakci na manifestační připomínku 21. výročí vzniku Československé republiky a protest proti okupaci, zastřelení studenta Opletala a jeho pohřeb s opět manifestační účastí Pražanů. Od r. 1941 byl 17.listopad Mezinárodním dnem studentstva. Zařadil bych toto výročí významem hned za vznik republiky v r. 1918 a ukončení války v r.1945.  

Je ale vznik republiky ještě to hlavní výročí, po rozdělení státu bez nás o nás - vždyť slavíme výročí státu už neexistujícího, které ani druhá část státu, Slovensko, neslaví. On i ten trik v době, kdy naši soudruzi neradi vzpomínali na vznik ČSR, neboť by museli zmínit historické osoby, překryli ho Dnem znárodnění je podobný s listopadovým výročím jako vejce vejci. Listopadový MDS už 24 let překrývá novodobá pohádka o tom, jak studenti holýma rukama povalili nenáviděný komunistický režim. Nemluví se o tom, že to byl pečlivě připravený převrat právě na tento významný den, v aranžmá KGB Stb. Jeden z řady velkolepých podvodů, servírovaných občanům státu, které na sebe navazují jako korálky náhrdelníku a kterými jsou novodobé dějiny české kotliny protkány. Počínaje mýtem o vzniku republiky, Masarykovi jako osvoboditeli, Benešovi jako budovateli, Háchovi jako zločinci atd., Havlovi jako listopadové ikoně a Klausovi jako zakladateli prosperity České republiky.

Nepíše se mnoho o tom, že Masaryk nikdy nezúčtoval desítky milionů jako příspěvky amerických občanů a půjček uhrazených nově vzniklým státem, použité už za války m.j. i k placení novinářů, propagujících jejich osoby a názory (i Beneše), jak to skutečně bylo se založením Legiobanky, carským pokladem, o jeho návrhu na odzbrojení Legií v Rusku, aby nebojovaly proti bolševikům, jak to bylo doopravdy s rozbitím R-U, o tom, že drtivá většina občanů státu nic o vzniku republiky netušila, nikdy se nerozkryly Benešovy prohrané peníze v ruletě za první války, ani předisponování části financí státu v r. 39, kterými za války disponoval on, abdigovaný prezident, samozvaný až do r. 42/46, kdy byla vláda uznána velmocemi, ale podle ústavy schválena až koncem r.45, nevoleným parlamentem a zvoleným až r.46, tedy i odsud pramení pochybná platnost dekretů. O jeho návštěvě v r. 35 v Rusku s podstrčenými dokumenty odevzdanými Stalinovi, o následných čistkách ruského generálního štábu vč. 30ti tis. popravených důstojníků, jeho skutečném působení v Anglii za války, vztahu k Rusku, ani o gen. Prchalovi, poválečném zavření posledních svědků zříceného letadla s gen. Štefánikem, jemu nepohodlných dalších osob, o vysídlení Němců, ale i antifašistů a židů, o jejich špionážní činnosti za první války (tedy i Masaryka, pro VB a Francii) a Benešovy za druhé světové pro jinou velmoc… Zdroje o tom jsou již dávno bez možnosti osobního svědectví, historici nemají odvahu písemné doklady zveřejnit….

Nevím, zda žijí ještě svědci Zápotockého řádění v koncentračním táboře, kde údajně topil spoluvězně ve žlabu na mytí rukou, jako kápo podtrhával stoličky při popravách spoluvěznů, na žádost Holanďanů po válce nebyl vydán, naopak byl prezidentem, známým měnovou reformou v r. 53. Také jakou to má souvislost s popravou M. Horákové. Také mýtem o hrdinovi CCCP Svobodovi a jeho (bezohledném) řízení válečných operací, zejména na Dukle, otřásla svědectví přímých účastníků, historiky je opomíjeno seriozní zpracování, vč. jeho úlohy v r. 1948..