SPD tak může ve spolkových volbách na podzim příštího roku opět s vážnou tváří usilovat o post spolkového kanceléře. Za nové konstelace je možná rudo-rudo-zelená koalice (trojkoalice SPD,Zelení a Levice) anebo rudo-zeleno-žlutá (SPD, Zelení a liberální FDP). Pro SPD, která léta bojuje s problémem nízkých preferencí (20-25%), je to jistě lákavá příležitost. V nedávných zemských volbách v Bádensku-Württembersku ztratila 90 000 hlasů na populistickou Alternativu pro Německo (AfD) a 157 000 hlasů na Zelené s obecně uznávaným kandidátem Kretschmanem (kterému právě bavorská CSU ve sporu s A.Merkelovou zablokovala nominaci na společného kandidáta na nového německého prezidenta ve volbách v březnu příštího roku a tím také úvahy o černo-zelené koalici). Trojkoalice s SPD by jistě vyhovovala i jinak desolátním Zeleným, kterým všechny další zemské volby probíhají se ztrátou. Největším šokem ve volebních prohrách Zelených byl ovšem Berlín, kde navzdory všem nadějím, odhadům a předpokladům utrpěli porážku a octli se až za postkomunistickou Levicí ( které také odevzdali největší počet hlasů). A o to více je rudo-rudo-zelené koalici nakloněna i Levice, která je již 27 let v karanténě a ráda by si již také jednou zavládla.

Signál v tomto směru vyslalo již někalikahodinové rokování stovky poslanců všech tří stran budoucí možné rudo-rudo-zelené koalice. Ty mají již v tomto parlamentu většinu, i když jen pouhých čtyř hlasů, kterou se SPD ale rozhodla neriskovat vzhledem k výskytu nespolehlivých poslanců -a proto se rozhodla pro dosavadní velkou koalici. Shromáždění demonstrativně proběhlo v budově spolkového sněmu, slova se ujali také všichni tři generální tajemníci a událost poctil půlhodinovou návštěvou předseda SPD Gabriel. A nechyběly ani slzy dojetí u levicového křídla SPD, které současnou velkou koalici považuje za nepřirozenou a cítí se mnohem blíže k postkomunistické Levici.A u zúčastněných pragmatiků sehrál roli jistě i bonmot známého volebního poradce Michaela Sprenga: „S Merkelovou se dají vyhrát volby, ale nesmíte být členem její strany.“

Vyhlídka na novou koalici zatím neřeší problém setrvale nízkých preferencí strany. K němu nepřímo zaujal stanovisko Peer Steinbruck, minulý a opět neúspěšný kandidát SPD na spolkového kancléře, v obsáhlém rozhovoru v Der Spiegel před odchodem do důchodu. Na základě své celoživotní zkušenosti připomněl podstatu živořících preferencí SPD: „Pod tlakem globalizace, digitalizace a uprchlíků dnes dochází k silně emocionálně laděné nejistotě. SPD nebudou lidé volit kvůli obvyklému programovému katalogu a bilanci podaných výkonů. Zvolí ji, když dokáže vyprávět přesvědčivý příběh, proč právě ona dokáže v těchto dnech držet zemi pohromadě a vést ji k jisté budoucnosti. Ale tento srozumitelný příběh –namísto 120 stránek programu-ještě vypracován nebyl.“ Lze to chápat jako dobrou radu a jako recept na modernizaci SPD s body: 1.Narrativ, 2. Hodnotová strategie, 3.Nabídkový program.

Eman Pluhař
Čech žijící v Německu, člen SPD, na počátku 90. let působil v Praze v rámci Nadace F. Eberta

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.