Argentina rovněž vyzvala všechny latinskoamerické a karibské národy, aby přehodnotily své vztahy se socialistickou vládou Nicoláse Madura s cílem „pomoci Venezuele obnovit její normální fungování jako země“ a pokročit v regionální integraci. „Musí být dosaženo jednoty,“ prohlásil Fernández, který v současné době dočasně předsedá Společenství států Latinské Ameriky a Karibiku (CELAC), integračnímu bloku vytvořenému v roce 2011 z podnětu zesnulého venezuelského prezidenta Huga Cháveze.

Levicový lídr Fernández také ocenil spolupráci Madurovy vlády s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva a „pokrok země ve volebním procesu“, pokud jde o regionální volby v listopadu 2021, kdy se venezuelské opoziční strany po letech zapojily do volebního procesu.

Konzervativní ekvádorský prezident Lasso překvapivě uvítal výzvu svého argentinského protějšku k obnovení diplomatických kontaktů s Caracasem, ale řekl, že jeho kabinet záležitost „zanalyzuje a vyhodnotí.“ „Ještě nejsme připraveni učinit rozhodnutí,“ zdůraznil. Lasso dodal, že Ekvádor hodnotí pozitivně nedávné setkání mezi vysokými představiteli USA a Madurovou vládou a vždy bude podporovat dialog. Quito udržuje napjaté vztahy s bolívarovskou vládou od roku 2018, kdy se moci ujal pravicový exprezident Lenín Moreno.

Napětí pokračuje i za krajně pravicového bankéře a politika Guillerma Lassa, zvoleného v dubnu 2021. Země však udržovaly komunikaci na konzulární úrovni. Fernándezova výzva k normalizaci vztahů s Caracasem má větší váhu jednak proto, že je dočasným předsedou CELAC a také proto, že ji přednesl před ekvádorským pravicovým prezidentem.

Diplomatické vztahy mezi Argentinou a Venezuelou byly napjaté za vlády bývalého konzervativního prezidenta Mauricia Macriho. Ten patřil k regionálním vůdcům, kteří v srpnu 2017 založili již neexistující Limskou skupinu, ad hoc organizaci pravicových vlád usilující o změnu režimu ve Venezuele. Začátkem roku 2019 navíc Macri uznal opozičního lídra Juana Guaidóa podporovaného USA jako „prozatímního prezidenta“ a podpořil krátkodobý dubnový pokus o puč.

Ve stejném roce argentinská armáda údajně uvažovala o invazi do Venezuely, podle uniklých dokumentů odhalených při nedávném novinářském vyšetřování. Po Fernándezově volebním vítězství na konci roku 2019 Argentina v březnu 2021 opustila Limskou skupinu. Diplomatické vztahy s Caracasem se zlepšily, ale nikdy se plně nenormalizovaly.

Oznámení Argentiny o obnovení diplomatických vztahů s Venezuelou vytváří pozitivní očekávání pro budoucnost karibské země po letech nucené izolace a útoků ze strany regionálních pravicových vlád. V posledních letech začala venezuelská vláda po levicových volebních vítězstvích v Mexiku, Argentině, Peru, Hondurasu a Chile znovu navazovat komunikaci s řadou zemí. I když kontakty a diplomatické styky nebyly ve všech případech zcela obnoveny, noví vůdci odmítli strategii USA usilující o svržení prezidenta Madura násilím.

Nejnapjatější vztahy má Venezuela se sousední Kolumbií vedenou pravicovým prezidentem Ivánem Duquem, nejbližším spojencem Washingtonu v regionu. Národy přerušily kontakty na začátku roku 2019 poté, co se Bogotá spojila se samozvanou „dočasnou vládou“ Juana Guaidóa podporovanou USA. Kromě toho byla venezuelská ambasáda v Bogotě cílem řady útoků. To se však může změnit po letošních kolumbijských prezidentských volbách, ve kterých je favoritem levicový kandidát Gustavo Petro. První kolo se uskuteční již 29. května.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele