Po volbách v dubnu ani v červenci žádná strana nedokázala sestavit vládu, ale zdá se, že do třetice už by se to mohlo podařit. Bulhaři jsou opakovaným hlasováním zjevně unavení, protože k urnám se dostavilo 38,4 % voličů, což je nejméně za posledních třicet let.

Patová situace po červencových předčasných volbách

V červenci těsně zvítězilo nové protikorupční hnutí Tady je takový národ (ITN) s 23,8 % hlasů před vládní tradiční konzervativní stranou GERB (23,2 %). S 65 mandáty z 240 v Národním shromáždění se ITN pokusilo zformovat menšinový kabinet s podporou některých stran, avšak neúspěšně a 10. srpna šéf hnutí Slavi Trifonov oznámil, že řešením patové situace budou třetí volby v řadě. GERB jako druhá strana na pásce v čele s expremiérem Bojkem Borisovem se již dříve pokusu na sestavení vlády vzdala. Trifonov následně prohlásil, že nepodpoří žádnou stranu pokoušející se zformovat kabinet. Prezident Radev tak 11. září sdělil, že druhé předčasné volby se budou konat ve stejném termínu s prvním kolem prezidentských voleb.

Témata předvolební kampaně

Bulharsko tak zažívá permanentní předvolební kampaň, jíž dominuje téma pandemie Covidu-19, a to v situaci, kdy se v zemi rychle šíří nakažlivá mutace Delta. Výrazné kontroverze vzbuzuje téma očkování proti Covidu-19 i v souvislosti se skutečností, že Bulharsko patří nejméně proočkované evropské země. Kvůli nárůstu pozitivních případů přechodná vláda zavedla tzv. zelené pasy zavádějící pravidlo, že občané se musí prokázat očkováním před vstupem do nemocnic, škol a restaurací, což způsobilo celostátní demonstrace. Globální energetická krize je dalším silným tématem kampaně, obzvláště když ceny plynu vyšplhaly do rekordních výšin. Strany nabízejí různá řešení, přičemž některé se spoléhají více na Rusko jako na historického spojence a jiné se ohlížejí západním směrem. Zemi rovněž postihla rekordní inflace, jež v září dosáhla 4,8 %.

Listopadové předčasné volby

Protikorupční hnutí poukazují na nešvary post-komunistické éry, zatímco tradiční strany využívají frustrace obyvatel z neschopnosti nových hnutí sestavit vládu. Od třetích voleb se očekává, že ukončí politický pat a bezvládí trvající od dubna. Je zde cítit silný tlak na tzv. antisystémové strany, aby začaly vyjednávat o vládní koalici po volbách. Mezitím se utvořila nová centristická, proevropská a protikorupční koalice Pokračujeme ve změně (PP) zastřešující všechna hnutí podobného smýšlení. Ta se stala překvapivým vítězem listopadových voleb (25,7 %), neboť všechny průzkumy výrazně favorizovaly GERB.

Lídr uskupení PP Kiril Petkov krátce po vyhlášení výsledků oznámil, že bude jednat o nové vládě se všemi stranami, které se připojí k boji proti korupci a podpoří přerozdělení peněz za účelem blahobytu daňových poplatníků. Jako designovaný premiér hodlá zahájit jednání s formacemi Tady je takový národ (ITN) a Demokratickým Bulharskem (DB), avšak pro majoritní vládu potřebuje i podporu socialistů. Oba předpokládaní koaliční partneři jsou hlavními poraženými těchto voleb, protože dohromady přišli o 58 mandátů. Pád populistického ITN je obzvláště dramatický – ještě v červenci zvítězili s 65 poslanci a nyní jich mají o čtyřicet méně. Liberálně zelená aliance Demokratické Bulharsko ztratila polovinu voličů, načež celé vedení rezignovalo. Po volebním debaklu tak paradoxně obě uskupení zasednou ve vládě.

Rovněž podpora tradičních socialistů kontinuálně klesá a nyní se ustálila na 10,2 %. Oproti tomu GERB dlouholetého premiéra Borisova si udržuje stabilní podporu okolo 23 % voličů. O pět mandátů si polepšilo Hnutí za práva a svobody (DPS) hájící zájmy turecké menšiny. Těsně do parlamentu pronikli nacionalisté ze strany Oživení (4,9 %), naopak další protikorupční uskupení Vstávej.bg! (ISMV) vypadlo (2,3 %). V Národním shromáždění tak zasedne sedm politických stran a po třetích volbách během jediného roku jim nezbývá nic jiného, než se domluvit a urychleně řešit problémy frustrovaných občanů.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele