Jednou věcí je rozpočet samotný, stojí však za to připomenout i okolnosti jeho vzniku. Asi nemá cenu opakovat, že hlavním a nejviditelnějším parametrem je rozpočtový schodek. Debatu o jeho kladných či alespoň nulových hodnotách by však očekával jen hodně naivní člověk. Diskutuje se pouze o tom, o kolik se Česká republika v příštím roce zadluží. Paní ministryně Schillerová v první fázi příprav rozpočtu avizovala schodek 116 mld. Kč, pak ale postupně „navýšila sázky“ až na aktuálních 320 mld. Kč. Tam se prozatím rozpočtový gambit ustálil. Jak ale napovídá vývoj letošního roku, nemusí jít ani zdaleka o konečné číslo. Vzhledem ke změně z původně oznámených 116 mld. na 320 mld. Kč se klidně mohou čísla hýbat dál, a to i dramaticky. Zdá se, že dnes je už možné vše.

Klíčové pro konečnou výši schodku bude ale mimo jiné i to, zda poslanecká sněmovna schválí poslanecký pozměňovací návrh premiéra Babiše (sic!), který ruší superhrubou mzdu s vyčíslovaným dopadem do státního rozpočtu okolo -90 mld. Kč. Tím by rozpočtový schodek poskočil na -410 miliard.

Ministerstvo financí snažící se hledat alespoň nějaká pozitiva zdůrazňuje, že investice rozpočtované na příští rok budou nejvyšší za poslední roky, „rekordní“, jak o nich hovoří tisková zpráva. Tato skutečnost ale více vypovídá o předešlých letech než o dnešku. Investice mají dosáhnout hodnoty 186,9 mld. Kč.To je skutečně ve svém nominálním vyjádření rekordní suma. Důležitý je však kontext. Investice mají v roce 2021 dosáhnout cca 11,3 % celkových výdajů, což je relativní úroveň investic stejná jako v krizovém roce 2009. O žádný dramatický rekord nemající srovnání tak zdaleka nejde. Dokonce tím nedochází ani ke zvratu klesajícího trendu z posledních let (viz graf).

Graf: Kapitálové výdaje jako podíl celkových výdajů státního rozpočtu (v %)

Zdroj dat: Ministerstvo financí