Pestrá paleta literárních žánrů, přes tropy, které v odpoledních hodinách doslova mučily návštěvníky stanů, dokázala udržet pozornost a zájem o knihy, knihu a především, co je v ní.

Jednou takovou knihou je i titul (jeden z nejúspěšnějších) nakladatelství Olympia Lovec mafiánů. Autorem je Karel Tichý, bývalou profesí špičkový kriminalista, který v popisu několika velkých kauz (Mrázek, Krejčíř, Krakatice…) poskytuje téměř autentickou výpověď o době, lidech, nadřízených i zklamaných nadějí devadesátých let.

Jeho vyprávění, které je neobyčejně poutavé, vrací čtenáře do doby překryté třiceti lety našich životů, ale stále skrývající odpovědi na nezodpovězené otázky. Samozřejmě s dodatkem, zda budou někdy a kým zodpovězeny.

Kniha dosáhla téměř tří tisíc prodaných výtisků a poptávka po ní stále trvá.

Návštěvníci odcházejí z veletrhu (foto K. Winkler)

Na otázku, co je příčinou této úspěšnosti, když jiné tituly mrtvolně leží na pultech knihkupectví, je skutečnost a pravdivost obsahu. Lidské i profesní statečnosti člověka, který chtěl zabránit aby podivné politické sudičky nevložily hulvátství a pokrytectví, bezohlednou nadvládu peněz, do kolébky křehké demokracie.

Odměna: ohrožený život rodiny, plánovaná fyzická likvidace, pronásledování od nadřízených i politiků a síť korupce a politických rozhodnutí, rozprostřená nad řešenými kauzami.

Lovec mafiánů Karla Tichého mnohé objasňuje, mnohé napovídá a ještě má odpovědi mezi řádky. Ty musí čtenář nalézat sám. Ale to se v Čechách umí ať je u moci jakýkoli ismus.

Jen mimochodem, když se rozpadlo Rakousko-Uhersko a nová Československá republika v roce 1918 získala téměř 70 % rakouskouherského průmyslu, stala se jedním z předních průmyslových států světa. Za sedmdesát jedna let, přes válku, druhou republiku, centrálně řízený a často proklínaný socialismus, nebyl zlikvidován jeden velký podnik. Stačila devadesátá léta a ještě pár let dalších a zmizelo ČKD, Poldi Kladno, ZVU Hradec Králové a další a další. Proč?

Odpoví někdo na tyto otázky? Nebo zůstaneme u názoru některých z Prognostického ústavu, že jsme měli mnoho průmyslu a kdo by ho živil? Když průmysl přece živí ty ostatní nebo ne?

Ale to je jen malé odbočení do teritoria zatím a asi ještě dlouho nezodpovězeného. Je to jizva hyzdící tvář demokracie, kterou si vyvzdorovali především ti „ obyčejní lidé“ na diktatuře, ale jaksi se jim tento dar nepodařilo uchránit.

Kniha Karla Tichého je jednou z mála knih, která dokumentuje fakt, že zamlčené a pozměněné hodnoty, a demokracie na hodnotách přece stojí, způsobují její nefunkčnost ve všech oblastech demokratické činnosti.

Myšlení lidí je neuvěřitelná síla a knihy jsou šém k hledání jejího probuzení. Snad proto tolik lidí bylo a bude na veletrhu Svět knihy Praha 22.