Jak jinak nazvat celoživotní výstavu Mistra Michaila Ščigola v Galerii Špejchar v Želči, výstavu, která v mistrovsky a s neobvyklým vkusem dokládá, jak je možné spojit umění a podnikání, aby výsledkem lidského snažení vznikl ojedinělý prostor, který v sobě skrývá historii lidsky minulého, současnost se vším, co přinesla, přináší a ještě přinášet bude a budoucnost skrytou v předznamenání děl zde vystavovaných. Taková je Galerie Špejchar v Želči.

Je to oáza staletých fošen a trámů, v patře nad stroji a nástroji těch, kteří „chléb svůj dobývali“ den a den a věděli, co je to lidský úděl… Prostě lidí, základu národa, jazyka, utrpení i krásy, který obejme území a to v mysli každého zůstane ve slovech: „Tady jsem doma.“

To vše lze říci o sýpce přeměněné v galerii, která se stala dnes už známou výstavní síní a v současné době je v ní celoživotní výstava malíře, architekta, Michaila Ščigola.

Přišel k nám z Ukrajiny a obohatil české výtvarné umění velkými výtvarnými cykly, jakými jsou Valdštejn, Kafka, Tristan a  Izolda, Komárek a mnoha dalšími tématy z filosofie, historie i opakujícími se příběhy v rytmu života, kterému mnozí říkají běžný.

Je možno říci, že mistrovo vyznání: „Malířství je pro mě takové tiché dobrodružství, fascinující svou nepředvídatelností. Vymyslím příběh, musím se s ním vnitřně ztotožnit, dělám tvořím jako malíř a najednou obraz vyjde, Už není váš, je součástí světa. Vy před ním stojíte ještě s mokrým štětcem a žasnete…Jsem citový malíř, dávám na plátno svůj prožitek. To, co dělám, stavím na upřímnosti. Neexistuje nic jenom černé nebo pouze bílé. Když mám námět, ponořím se do něho, hledám odstíny. Chci ukázat  myšlenku ze všech úhlů a zároveň jako celek. To vede ke snaze vložit do každého nového obrazu další pohled. Pak vznikne cyklus,“ prozrazuje jeho životní filosofii tvorby a tak můžeme mluvit o stovkách obrazů, které v různých cyklech A.V.E. Valdštejn, aneb Barokní sny Albrechta Valdštejna Eusebia, Se Šporkem a Braunem, Notre Dame de Paris, Tristan a Izolda, Jen krátká návštěva potěší, Povodňová zátiší… rozšířily současný filosofický i umělecký pohled české kultury, protože ve všech je skryt příběh osudů naší země.

Malíř Michail Ščigol

Ale vraťme se k výstavě samé.

V intimitě starověké sýpky, kde zůstal genius loci zasévání a sklizní, praobraz prožitého, vstupujeme náhle do světa osudů a osobností, které promlouvají z každého obrazu, aby vytvořily jednolitý proud obrazové, pro Michaiela Ščigola charakteristické, „řeči“. Ať jsou to tušené i vědomé diagonály malby, kubistické rozklady pohledu na tvar i tvář zobrazovaného, ale především touha dobrat se podstaty a tu pak vrátit diváku v prvotní podobě zobrazené myšlenky.

A tento svět, fakticky bez času a hranic, náhle pohltí vnímavého diváka a otevře mu prostor komunikace a ta má magickou sílu vstupovat do doby a života jiných a chvíli s nimi, přes propast času, být.

Je to ten tajemný, jedinečný a vysoce intimní okamžik kdy divák se stává souputníkem tvůrce a má dovoleno provázet ho na jeho pouti a  chtělo by se říct, že skutečné se stává neskutečným a neskutečné dovoluje klást otázky života i smrti a nalézat na ně odpovědi. Je to ten okamžik, kdy lidé náhle dostávají právo rozumět věčnosti.

Toto vše je možné nalézt a prožít na výstavě Mistra Michaila Ščigola v Žírči a je-li divák pozorný a pokorný k pravdě historie a běhu času má právo ve svých zastaveních před zobrazenými velikány doby uslyšet jejich hlas. A ten pozornější i dialog, který vedou mezi sebou, aby v jeho ozvěně uslyšel  pro lidské pokolení věčnou pravdu řečenou moudrým Cicerem: „Historia magistra vitae est.“ ( Historie je učitelkou života).

A zakončit  lze jen Mistrovými slovy: „Normální je, že narození a smrt se střídají, nesmrtelnost je sobectví a nuda. Díky smrtelnosti je náš život zázrakem. Zkuste jako Mozart na svůj zánik složit oslavné Rekviem. Bude to znamenat, že ještě žijete.“

František Mareš

Celoživotní Výstava Michaila Ščigola v Galerii Špejchar v Želči je otevřena denně, mimo pondělí, a trvá do konce července srpna 2021. Kurátorem výstavy je Pavel Šmidrkal, autorem textu a expozice je historička umění Lenka Patková.

Realizaci výstavy inicioval Spolek sběratelů a přátel exlibris v osobě pana doc. Felixe Černocha.