Pozemkový fond ČR a Lesy ČR budou mít jednu z hlavních rolí v církevních restitucích. Jelikož neexistuje seznam vydávaného majetku, přijde zástupce či zmocněnec církve, ukáže „tohle chceme“, předloží dokumenty, jejichž výčet a druh není stanoven, a když zástupci Pozemkového fondu ČR a Lesů ČR uznají nárok, stát nemovitosti vydá. Pokud to nepůjde, neboť na nich třeba už stojí něco jiného, dostanou církve náhradu v penězích. A tak se Vás ptám: Věří tu ještě někdo instituci jako je Pozemkový fond ČR, nebo státnímu podniku Lesy ČR?

Celkem si církve nárokují 134 miliardy korun. Jak k této sumě došly? V roce 2007 dodaly údaje samy církve společně s náboženskými společnostmi a s… ano, s Pozemkovým fondem ČR a Lesy ČR. Pozemkový fond ČR se státním podnikem Lesy ČR jsou přitom dlouhé roky v hledáčku jak policie, tak i BIS, a to z důvodu korupce a vyvádění peněz parlamentním politickým stranám. Do obou těchto organizací jsou do vedoucích pozic jmenováni lidé parlamentními politickými stranami. Jen pro dokreslení toho, kam mířím: V roce 2009 byla na Pozemkovém fondu provedena hloubková kontrola plnění restitučních nároků. Z prověřovaných 2578 spisů byly objeveny nedostatky v celkem 884 případech, přičemž v řadě případů bylo u jednoho spisu více chyb, takže se celkový počet vyšplhal na 1.214. Jeden příklad „chyby“ za všechny: přecenění majetkového nároku z 241 tisíc korun na celých 5,9 milionu korun ve prospěch „restituenta“, přičemž o rozdíl se podle policie dělili. Úředníci jsou stíháni. Jednou ze závěrečných vět hodnocení hloubkové vnitřního auditu byla tato: „Pozemkový fond neplnil své povinnosti při hospodaření s majetkem státu dané zákonem.“

Princip vydávání bude následující. Jednotlivé církevní subjekty podají žádost o převod konkrétního majetku. Stát pak případ od případu přezkoumá, zda na to má dotyčný subjekt nárok, založený takovým dokumentem, který prokáže vlastnictví konkrétních movitostí a nemovitostí před rokem 1948. Státní úředník pak rozhodne o změně vlastnictví. Hotovo. Žádný seznam předem. Co převést nepůjde, to bude nahrazeno v penězích. Mnoho církevních představitelů již v minulosti připustilo, že nemají zkušenosti se správou tak velkého majetku ani peněz, takže si následně najmou třetí osoby k tomu, aby se o tento majetek a peníze staraly. No a to je dle mého přesvědčení hlavní důvod současného znění včera ve sněmovně odhlasovaného zákona.

Církve v minulosti obdržely dost majetku také darem od státu. V odpovědi na otázku proč chtějí i tento majetek zmínili zástupci České biskupské konference i tyto věty: „Nedělá se dnes totéž, když stát nabízí cizím firmám, které dají našim lidem práci, na několik let daňové prázdniny? Nedává i EU podnikatelům dotace na nová pracovní místa a vzdělávací projekty? Pokud je projekt úspěšný, podnikatel nic nevrací.“ Hezké. Inu, rychle se církve učí slovník politiků. Nemám absolutně nic proti tomu, aby v případě, že někdo někomu něco zcizí, byl povinen to vrátit. Považuji to za jeden ze základů vztahů mezi lidmi. Současná podoba církevních restitucí, kterou zákonodárci nazvali „Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi“, však obsahuje tolik příležitostí k tunelování, že s ní zcela zásadně nesouhlasím.

Ano, chci naprosté oddělení církví od státu. Vždyť je to v principu skupina lidí, jako každá jiná, takže nevidím žádný důvod k tomu, aby měly církve nějaká privilegia. Ano, pokud byl nějaký majetek církvím skutečně neprávem zabaven, přičemž ten samý majetek nebyl před tím církvemi získán jiným nekalým způsobem, převeďme ho. Jistě existují původně soukromé majetky, které někdo skutečně církvím daroval dobrovolně a rád, a následně jim je komunisti sebrali. Před tím ale, než vydáme jedinou korunu z peněz, které nemáme, přičemž je více než zjevné, že buď budeme muset vybrat více na daních, nebo opět zadlužit sebe i příští generace, si dejme tu práci a připravme návrh a velmi pečlivé odůvodnění výčtového zákona, o kterém povedeme veřejnou diskusi. Zatím je stav takový, že včera nás zvednutou rukou připravili 93 poslanci a poslankyně o 134 miliard bez započítání inflace na něco tak pofidérního, že by si zasloužili minimálně přes tu ruku praštit.

Psáno pro blog idnes.cz