Odtajnění a zveřejnění materiálů, které shromáždila za poslední roky Bezpečnostní informační služba (BIS), týkajících se propojení lobbistů, "kmotrů" a mafiánů na politiky a další veřejné činitele, a vyvození odpovědnosti, včetně trestní, vůči všem aktérům i vůči těm, kteří tyto informace měli a v souladu se zákonem nekonali. Zásadní změnu financování politických stran. Přijetí zákona na prokazování původu majetku politiků a veřejných činitelů, včetně osob blízkých a výrazné zdanění legálně nedoloženého majetku. Důsledné rozkrytí vlastníků firem, které se ucházejí o veřejné peníze. Zamezení praní špinavých peněz přes hazard. Ustanovení členů rad veřejnoprávních médií, v nichž by měli být zastoupeni především zástupci protikorupčních iniciativ, akademické obce, duchovní, bývalí političtí vězni a další důvěryhodné osobnosti. Musím se přiznat, že předložené požadavky jsou v obecné rovině akceptovatelné. Konec konců je v jiné formě dlouhodobě prezentují politické strany napříč politickým spektrem. Pouze se je těm u moci nechce realizovat.

Přesto mám pocit, že se jedná o snahu lidí, kteří jsou přesvědčeni, že oni jsou ty správné kádrové rezervy, které by se měly chopit ovlivňování chodu státu, byť tuto možnost mnozí z nich už měli. Musím se přiznat, že k lidem, kteří se takto nebouřili proti zavedení zdravotnických regulačních poplatků, proti nelidským škrtům v sociální oblasti, proti demolici Zákoníku práce, proti zmrazování důchodů, proti zdravotním nadstandardům, proti zavedení dalších důchodových pilířů, atd. atd. , nechovám moc velkou důvěru. Jsem totiž přesvědčený, že kdyby vždy bojovali, aby tyto škrty a úpravy nebyly realizovány.

Kdyby vždy trvali na tom, aby mandatorní výdaje sociálního charakteru ve státním rozpočtu nebyly předběhnuty výdaji na předražené vojenské zakázky, předražené dálnice, železniční koridory, předražené nákupy léků a zdravotnické techniky, tak by Kalousek a spol. nemohl citově vydírat národ tvrzením, že si musíme půjčovat na důchody, na sociální výdaje a na léčbu rakoviny. Prostě by museli s pravdou ven a pak by černého Petra "na co už ve státním rozpočtu není" držely předražené výdaje na výstavbu dálnic, ozvučení konferencí firmou ProMoPro, výdaje na předraženou vojenskou techniku, ale i výdaje na presidentský úřad, nákup reprezentativních vozů a vybavení kanceláří, na luxusní odměny děvčat co dřou jako koně, na bezvýznamné zahraniční cesty, na vždy plný grátis bufet v místnosti kde zasedá vláda, ale i na to, aby se za státní peníze mohli na Karlovarském filmovém festivalu předvádět, přejídat, ale i opíjet naše celebrity, za něž jsou považováni i lidé, kteří jsou za peníze, obrazně řečeno, kdykoliv ochotny komukoliv kázat svůj urologický orgán. Zkrátka a dobře. Při schvalování státního rozpočtu by občanům bylo naléváno čisté víno na jehož etiketě by stálo.

Musíme si půjčit a vydat státní dluhopisy, aby veřejné zakázky mohly být ve prospěch úzké skupiny lidí předraženy o 10%, což rok co rok dělá plus mínus 100 miliard korun a aby si úzká skupina lidí za veřejné prostředky v rámci údajně nezbytné reprezentace státu pořádně užívala. Samozřejmě, vládní garnitura a ti co jdou po modré do prava o prezentaci pravdy, že si stát nepůjčuje na sociální solidaritu, ale na zlodějny, nestojí. Evidentně totiž to co bolí nejširší vrstvu obyvatel nemá ten správný intelektuální náboj. Proto vznik iniciativy VRAŤTE NÁM STÁT předcházelo odvolání ministra spravedlnosti Pospíšila a ne vládní lhaní k vůli čemu se musíme zadlužovat.

Publikováno se souhlasem vydavatele.