Přesto jsem nechápal, proč ji premiér, ale i prezident Klaus vyčítali, že po svém příchodu na ministerstvo obrany odvolala generála Picka a logicky tak nechápu, proč ji za toto rozhodnutí - v podstatě vzápětí - premiér odvolal a Klaus to, nepochybně s velkým potěšením, schválil.

Generál Picek byl totiž nejen takřka dvacet roků členem KSČ, co se na vojenských školách učil, jak zakroutit revanšistům (kapitalistům) krkem, ale byl také přítomen všem ekonomickým podivnostem, které jsou nedílnou součástí polistopadové historie naší lidově demokratické tržní armády. Byl jsem proto možná jedním z mála, kterým toto rozhodnutí paní Peakeové připadalo poměrně logické.

Zkrátka a dobře.

Kdyby ji Nečas odvolal za fatální projev neschopnosti řídit svěřený úřad, pak bych to přijal s povzdechnutím, že jsem to očekával. To se nestalo. A tak její odvolání jen za to, že odvolala generála Picka, čímž prý byla narušena kontinuita (proč nesmí být narušena?) v čele resortu, vnímám jako snahu udobřit si generála Picka. A to i přesto, že mu nehrozilo sociální vyloučení a mohl si vybrat práci, tedy i mzdu, jakou chtěl, za což by všichni odvolání z pracovních pozic "dali" život.

Proto si podle mě logicky říkám: "Sakra, Picek toho ale musí hodně vědět."

Publikováno se souhlasem vydavatele.