Ačkoli prognóza centrální banky počítá se silnějším posilováním koruny, než očekáváme my nebo trh, bankovní rada vnímá riziko oslabení koruny spojené s koncem kvantitativního uvolňování ECB. O tomto problému jsme psali již v naší lednové čtvrtletní strategii. Zároveň je v záznamu zdůrazňováno, že pokud bude posilování koruny mírnější, může centrální banka přistoupit k dalšímu zvýšení úrokových sazeb, s kterým aktuální prognóza ČNB nepočítá. Otázkou je, jestli jedno, resp. dvoje navýšení sazeb spolu s posilováním koruny bude ČNB stačit, aby dostala inflaci ke svému cíli do konce roku. Podle našeho názoru další kumulace inflačních tlaků (především mzdových) dotlačí ČNB i ke třetímu navýšení sazeb ještě v tomto roce. K tomu se přidává riziko „překoupenosti“ koruny a hromadného exitu z korunového trhu. Pokud si investoři vysvětlí nezvyšování úrokových sazeb jako přestávku v „normalizaci“ měnové politiky, mohou se rozhodnout odejít a náhle oslabit korunu.

Koruna, stejně jako všechny měny regionu, včera mírně oslabila v souvislosti s nervozitou na trhu až k EUR/CZK 25,387. V průběhu dneška svou ztrátu korigovala a v současnosti se obchoduje na úrovni 25,333. K dalšímu pohybu by se mohla dát příští týden ve středu, kdy vychází tuzemská inflace za leden. Očekáváme mírné zpomalení o jednu desetinu na 2,3 % r/r.

Americký kongres schválil dohodu o financování federálního rozpočtu a odvrátil tak hrozbu vládního „shutdownu“. Dohoda zahrnuje zvýšení výdajů o více než 300 mld. dolarů a navýšení dluhového stropu. Téměř třetina nových výdajů připadají na obranu. Zároveň také zahrnuje prodej 100 mil. barelů ropy ze státních rezerv. Podle nezávislé rozpočtové komise dohoda zvýší během deseti let deficit rozpočtu o 418 mld. dolarů včetně úrokových nákladů. Spolu s prosincovou schválenou daňovou reformou je to dohromady přibližně jeden bilion dolarů. Přitom už deficit v minulém roce dosáhl 3 % HDP, tedy něco přes 650 mld. dolarů. Dlouhodobě rostoucí deficit amerického federálního rozpočtu vytváří časovanou bombu vzhledem k demografickému vývoji USA a pozici ekonomiky v jejím hospodářském cyklu. Kolem roku 2024 odejde do důchodu posledních 76 mil. lidí ze silných ročníků 80. let a silně se tak sníží daňové příjmy státu a naopak vzrostou požadavky na sociální zabezpečení. Akutnějším problém může však být zrychlující inflace, která bude tlačit výnosy státních dluhopisů výš. Už dnes se blíží americké desetileté výnosy k tříprocentní hranici a s výhledem dalších tří nebo čtyř zvyšování úrokových sazeb Fedu, lze počítat s dalším růstem. Ruku v ruce s tím porostou i náklady státu na dluhovou službu. Rozpočtový deficit se tak může stát velmi brzy neudržitelným problémem USA.