Příjmy státu činily 229,2 mld. Kč. Oproti stejnému období loňského roku se tak příjmy zvýšily o téměř 32 mld. Kč. Celkové výdaje v tomto období vzrostly meziročně o necelých 10 mld. Kč na 203,4 mld. Kč. Vysoký přebytek rozpočtu však byl výrazně ovlivněn vysokými transfery z rozpočtu EU. Po očištění o tyto platby by byl schodek pouze 0,3 mld. Kč.

Do únorového hospodaření státu se pozitivně promítl meziročně vyšší přebytek prostředků přijatých z fondů EU, které byly meziročně o 20,4 mld. vyšší. Statisticky se tak rozpočet vymanil z vysoké srovnávací základny z roku 2016. I nadále však platí, že dobrá kondice české ekonomiky podporuje vyšší výběr daní včetně pojistného na sociální zabezpečení, na kterých stát vybral o 11,6 mld. Kč více než za stejné období loňského roku. Nejvíce stát vybral tradičně na platbách pojistného na sociální zabezpečení (o 7,6 mld. Kč více), přičemž na daních z příjmu fyzických osob o 3,0 mld. Kč více. Státní pokladna také inkasovala na DPH o 1,4 mld. Kč méně než v předchozím roce.

Běžné výdaje státu vzrostly ve stejném období o téměř 10 mld. Kč a to opět především z důvodu vyšší platby samosprávním celkům (+6,8 mld. Kč) zejména v důsledku zvyšování mezd státních zaměstnanců schváleného v závěru minulého roku. Výdaje na investice, které jdou ruku v ruce s čerpáním fondů z EU, jen nepatrně poklesly ve srovnání s únorem minulého roku.

Pro rok 2018 je schválen rozpočet s deficitem 50 mld. Začátek roku bývá pro státní kasu obvykle příznivý, nicméně očekáváme, že stát bude v tomto roce hospodařit s mírně vyšším deficitem, než bylo původně schváleno. Do hospodaření se promítnou vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu způsobené vyšší úrovní úrokových sazeb na trhu. V průběhu roku se také do rozpočtu promítnou vyšší výdaje v souvislosti s vyššími investicemi díky nutnosti dočerpat zbylé prostředky z fondů EU. Dále také bude pokračovat tlak na vyšší růst mezd některých státních zaměstnanců a vyšší výdaje na plnění finančního závazku spojeného s členstvím v NATO.