Macron v předvolební kampani kritizoval Německo za vytváření vysokých přebytků běžného účtu platební bilance. Ke kritice se v tomto týdnu připojil i Mezinárodní měnový fond (symbolicky v čele s francouzskou generální ředitelkou Lagardeovou). MMF v nové Zprávě o stavu německé ekonomiky varuje Německo před přebytkem běžného účtu. „Nemoc“ přebytku přitom navrhuje léčit především zvyšováním domácích výdajů a expanzivní fiskální politikou. Ve stejný den jako Mezinárodní měnový fond zveřejnil německý statistický úřad březnová data, podle kterých Německo vykázalo historicky nejvyšší přebytek běžného účtu platební bilance od svého znovusjednocení (viz obrázek 1).

Posedlost platební bilancí lze za běžných okolností chápat snad jen jako merkantilistický atavismus soudobých ekonomik. Nikoli bez důvodu říkal Milton Friedman, že to nejlepší, co můžeme s platební bilancí dělat, je ignorovat ji.[1] Pokud se vlády znepokojují kvůli stavu běžného účtu, pak je to především v době hlubokých deficitů, které vytvářejí závislost na zahraničních investicích. Německý přebytek však problém skutečně představuje – nikoli ovšem pro Německo, ale pro další evropské státy.

Obrázek 1: Vývoj salda běžného účtu německé platební bilance

Zdroj: Světová banka