Hana Prokšová: Jazykové zákampí - Oříšek češtinský

04.01.2015 12:36 | Zprávy

Když řešíme nějakou zapeklitost češtiny, jakým problémem se to vlastně zabýváme? Českým, češtinským, češtinářským...? Lze od výrazů označujících jazyky vytvářet přídavná jména?

Hana Prokšová: Jazykové zákampí - Oříšek češtinský
Foto: Hans Štembera
Popisek: Knihovna, ilustrační foto

Přídavné jméno český je příliš široké, češtinářský je zase odvozeno od češtináře. Otázky spojené s češtinou by sice měly zajímat i češtináře, tedy učitele českého jazyka nebo přeneseně i studenty oboru český jazyk a literatura na univerzitě, ale češtinářský může být také plat, rozvrh nebo kabinet, tedy plat, rozvrh a kabinet češtináře či češtinářů, a to už s českým jazykem nemá co do činění. Nehledě k tomu, že to, jak se v češtině něco řekne či píše, se sice může někomu zdát jako převelice zajímavá, ne-li palčivá otázka, rozhodně to ale nemusí být problém češtinářský, protože znalí češtináři si nad oním jevem hlavy prostě nelámou. Takovým příkladem může být ošuntělá věta s bidlem a bydlem, jež obě spadla. Přestože kauza bidlo/bydlo mluvčí češtiny stále zajímá (je to i častý dotaz v jazykové poradně, a nezřídka si dokonce tazatelé myslí, že tuhle větu objevili), češtináři vědí, že není ničím větším či menším než hříčkou a ve standardní češtině žádné řešení nemá. Češtinářský se holt slovotvorně týká jen češtinářů, a ne češtiny.

Zbývá nám už jen češtinský. A po jeho vzoru angličtinský, němčinský, slovenštinský, polštinský, lotyštinský, řečtinský, norštinský, maďarštinský... A jak by tomu bylo s latinou, od níž lze tak či tak vytvořit pouze přídavné jméno latinský, které je o něco širší, i když vzhledem k charakteeru latiny nejde o rozdíl téže podstaty jako český–češtinský? Slovníky žádné tyto podoby neuvádějí. Zatímco jmenovaná hypotetická přídavná jména se v úzu – troufnu si říct – vůbec nevyskytují, s adjektivem češtinský už je tomu jinak. Najdeme ho ve spojení: češtinský paskvil, češtinský oříšek, češtinské vychytávky, češtinský problém, češtinský nesmysl a různých dalších podobných. V některých diskusích se pisatelé přou o jeho spisovnosti či obecně možnosti a nemožnosti ho používat, jeden mluvčí dokonce za systémovější (respektive správnější) považuje tvar češtinný, jeho výskyty se ovšem dají spočítat na prstech ruky. Postavit se ke slovu češtinský nějak rozumně není úplně lehké, protože přestože je nepochybně nespisovné, zdá se být žádané a poměrně funkční. Ve spisovném projevu bychom i přesto měli nadále volit variantu opisu: problém z českého jazyka, nesmysl v češtině, paskvil z hlediska pravidel češtiny aj.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: literarky.parlamentnilisty.cz

Evropská unie prosazuje šmírování vaší soukromé komunikace přes mobil

Je to pravda? Aspoň to tvrdí Okamura. A jestli ano, nemyslíte, že je to dost přes čáru? A kdo jako přesně by měl podle EU mít právo číst soukromou korespondenci? A to jako kohokoliv, jen tak?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Výzva uchazečům o zvolení do sněmovny

9:16 Zdeněk Jemelík: Výzva uchazečům o zvolení do sněmovny

Spolek Chamurappi z.s. vydal dne 24. dubna 2025 Výzvu uchazečům o zvolení do Poslanecké sněmovny v r…