Svatý otec František se proti trestu smrti vyslovil již několikrát, naposledy v psané promluvě k delegátům Mezinárodní komise za zrušení trestu smrti, které přijal při audienci 20. března tohoto roku. Trest smrti je podle papeže urážkou nedotknutelnosti lidského života, protože odporuje Božímu plánu s člověkem i s lidskou společností, a zároveň popírá jeho milosrdnou spravedlnost. Obětem násilí totiž prý nepřináší spravedlnost, ale podněcuje k pomstě.

Normální projev spravedlnosti

Stejně rozhodně se papež František staví i proti doživotnímu odnětí svobody. Po svém nástupu do úřadu proto zrušil v trestním zákoníku Městského státu Vatikán tento trest a zavedl naopak trestní postih za zločiny proti lidskosti (Motu proprio z 11.7.2013)."

"Kdo by však pohoršil jednoho z těchto maličkých, kteří ve mne věří, tomu by bylo lépe, aby byl mlýnský kámen zavěšen na jeho hrdlo a aby byl pohroužen do hlubiny mořské..." (Mat 18,6)

Papež samozřejmě, tak jako každý katolík, má právo vyslovit k otázce trestu smrti svůj soukromý názor. Co však už představuje překročení vlastních kompetencí a těžkou diskontinuitu s církevním postojem až do nedávné doby, jsou jeho výroky, že trest smrti je "urážkou nedotknutelnosti lidského života, protože odporuje Božímu plánu s člověkem a s lidskou společností...." Zde se papež František evidentně ocitá v nesouladu s Písmem sv. Je zbytečné vypočítávat mnoho pasáží Mojžíšových knih, kde Bůh sám za závažné zločiny trest smrti přímo přikazuje. Jak se to potom srovnává s Františkovým tvrzením, že trest smrti "odporuje Božímu plánu s člověkem..."? Tento evidentní rozpor by snad měl vysvětlit.

Je módní dnes namítat, že Ježíš Kristus tyto tvrdosti Starého zákona odstranil. Hluboký omyl! Kristus se nikdy a nikde k otázce trestu smrti bezprostředně nevyjádřil. Z kontextu Nového zákona spíše vyplývá, že jej považoval za normální projev spravedlnosti, když řekl: "Kdo by však pohoršil jednoho z těchto maličkých, kteří ve mne věří, tomu by bylo lépe, aby byl mlýnský kámen zavěšen na jeho hrdlo a aby byl pohroužen do hlubiny mořské..." (Mat 18,6). Na druhé straně však je pravdou, že Spasitel upřednostňuje snahu o nápravu a polepšení těžkého hříšníka a zločince před jeho popravou, kterou Starý zákon přikazuje.