K tomuto „teroristickému aktu“ došlo před několika málo dny, kdy byl v Praze u Národního muzea bdělou policí zadržen střelec z praku, jehož projektily potřísnily vlajku cizího státu, která proti vůli většiny Pražanů hyzdí již dlouhé měsíce ctihodnou budovu našeho kulturního svatostánku.

Anarchista, pán v letech, která již nelze nazvat puberťácká, takže se nejedná o skutek mladistvého nerozvážlivce, srdnatě a neotřele vyjádřil svůj názor a nyní ho čeká soudní popotahování. Možná, že mu naše „spravedlivá a na politicích nezávislá“ justice napaří minimálně čtyři měsíce podmíněně na dva roky, jako jinému člověku, který při masivní demonstraci proti ekonomické situaci a neschopnosti vlády vyzýval ke stržení vzpomínané zástavy státu, který zrodil Banderu a ukrajinské fašistické podhoubí, které v posledních letech náramně nabobtnalo.

Jistě bude součástí trestu i zaplacení odstranění miniflíčků na práporu poskvrněného od křepelčího žloutku. Ještě, že výše zmíněné práče nepoužilo při střelbě větší kalibr – vejce pštrosí. To by byl humus! Doufejme alespoň, že při tom praní zástava, která nám nijak k srdci nepřirostla, vyšisuje a už nebude k použití.

Onen střelec křepelčími vajíčky velikosti holubích sklidil potlesk rozumně přemýšlejících spoluobčanů a potvrzuje, jak silnou zbraní je humor a satira. Budiž mu čest.

Naše média mají štěstí, že dnes již nepíše Jaroslav Hašek své skvělé ironické politické povídky. Ten by si na tomto námětu smlsnul. Smutným faktem ale je, že by mu to dnes nikdo z provládních periodik neotisknul.

Kdyby to nebylo k pláči, tak je to k smíchu…