Hlavní jednání o příměří bude zprostředkovávat a moderovat ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Jednání o vojensko-technických otázkách bude mezi vojenskými delegacemi znepřátelených stran řídit ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Na jednání v Moskvě jsou očekávání ministři zahraničí Arménie Zohrab Mnatsakanyan a Ázerbájdžánu Jeyhun Bayramov. O vojenských otázkách budou jednat ministři obrany Arménie Davit Tonoyan a Ázerbájdžánu Zakir Hasanov. V delegaci Arménie by měli být i zástupci Náhorního Karabachu, který Ázerbájdžán jako nezávislý stát neuznává, i když se k tomu zavázal v mírové smlouvě z roku 1994.

Držme palce civilistům v Náhorním Karabachu, aby se diplomatům rychle podařilo dohodnout aspoň příměří. Aby ustaly neustálé útoky ázerbájdžánské a turecké armády posílené džihádisty na civilní obyvatele.

Švýcarsko poskytlo oběma znepřáteleným stranám tvz. „dobré služby“, což je především poskytnutí prostor a bezpečnostních záruk pro obě delegace a veškerá materiální a diplomatická podpora, která má jednání umožnit. Švýcarsko jako neutrální země hostí podobná jednání v případě mnoha konfliktů.

V den zahájení předběžných rozhovorů se k velmi neobvyklému kroku odhodlali zastupitelé města Ženeva. Na veřejném jednání vyzvali švýcarskou federální vládu, aby uznala právo karabašských Arménů na sebeurčení, uznala nezávislost Náhorního Karabachu jako samostatné republiky, kterou zakotvila mírová smlouva z roku 1994. Ženevští zastupitelé se ve svém usnesení adresovaném federální vládě jednoznačně postavili na stranu napadených Arménu v Karabachu a vyzvali vládu ke zmražení miliardových dolarových vkladů klanu Alijevů, které si do švýcarských bank „ulili“ za celou dobou vlády. Od rozpadu SSSR vládli v zemi jako prezidenti bývalý šéf KGB v zemi Gejdar Aliev a po něm v rámci „dědičné demokracie“ převzal moc jeho syn Ilham.