Událost první: vystoupení nového amerického ministra obrany Peta Hegsetha před fórem tzv. Kontaktní skupiny o Ukrajině v Bruselu. Naprosto zděšeným účastníkům Hegseth, mimo jiné, sdělil, že „Ukrajina pravděpodobně nebude existovat v hranicích před rokem 2014, … protože honba za ideálem takové Ukrajiny je iluzorní“, že „členství Ukrajiny v NATO není realistickým cílem“ a že „v rámci jakékoli bezpečnostní záruky nebudou na Ukrajině rozmístěni američtí vojáci“. Dobře, nebo špatně?
Událost druhá: zlomový, překvapivý, zbytek světa šokující devadesátiminutový telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a prezidentem Ruské federace Vladimírem Putinem. Zjevně velmi otevřený, zjevně zkoušející otevřít novou historickou kapitolu dějin obou velmocí i, konec konců, celého světa. Dobře, nebo špatně?
Událost třetí: hned na začátku Bezpečnostní konference v Mnichově vystoupil americký viceprezident J. D. Vance. Poděkoval za pohostinství a vyjádřil účast s obětmi islamistického teroristického útoku, který se v těchto dnech v Mnichově odehrál. Sklidil potlesk. Poděkoval a řekl, že to „bude dnes pro něho potlesk poslední“. A pak to začalo: účastníci v sále nestačili dýchat, když Vance bez bázně a zcela otevřeně řekl, že „se metody potírání svobody projevu v dnešní Evropě podobají těm sovětským … a Sověti přece nebyli ti dobří hoši“, vysmál se „byrokratům z Evropské komise“, když citoval hrozby jednoho z nich, že „dopadnou-li volby v Německu špatně, budeme s nimi muset něco udělat“, vmetl zděšeným posluchačům do očí argument, zda si opravdu myslí, že „demokracie v Rumunsku byla tak křehká, že ji bývalo mohlo zničit pár set tisíc dolarů investovaných do dezinformací“ a doporučil Evropanům trpělivost, neboť „americká demokracie přežila deset let řádění Gréty, vy snad vydržíte pár měsíců s Elonem Muskem“ atd., atd. Viceprezident J. D. Vance vystoupil otevřeně, beze strachu, přijel bez politické korektnosti do Mnichova říci, že EU může být dnešníma americkýma očima považována za spojence už jen těžko. Dobře, nebo špatně?
Událost čtvrtá: šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen se na konci svého závěrečného vystoupení rozplakal. Přímočaré americké Trumpovy, Vanceovy a Hegsethovy politické údery evropské sebestřednosti neusnesl. Nevím proč, ale s jeho pláčem jsem si vzpomněl na pohřeb sovětského vůdce Brežněva. Taky jeho rakev u Kremelské zdi hodili do hrobu tak zvláštně, že to znělo jako velký konec jedné zlé éry. Dobře, nebo špatně?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV