Zapomněl ovšem dodat, že to, co se nyní děje s cenami elektřiny a plynu, je důsledkem politiky liberalizace trhu s energiemi, kterou předchozí Komise prosadily v rámci vytváření společného unijního energetického trhu.

Z projektu Zeleného údělu zatím byl schválen pouze tlustospis plný frází o snižování emisí CO2 a jakési klimatické neutralitě – i když není přesně vysvětleno, co to vlastně má být. Fascikl o Zeleném údělu, který schválila většina Evropského parlamentu a premiéři v Evropské radě, je něco mezi programovým prohlášením Komise a věcným záměrem změn unijních předpisů. Oba spoluzákonodárci schválili ještě Víceletý fiskální rámec pro léta 2021 až 2027, který stanoví limity ročních rozpočtů EU na jednotlivé typy výdajů, v němž je napsáno, že 35% peněz bude vyplýtváno na projekty Zeleného údělu. A k tomu ještě sadu nařízení, podle nichž má fungovat Fond obnovy, do něhož si Unie z kapitálových trhů půjčila 750 miliard eur a z nichž 45% má být utraceno rovněž za projekty Zeleného údělu. Má jít o dotace solárních a fotovoltaických elektráren, elektromobilů a jejich nabíječek a pod.

Jiný unijní obecně závazný první předpis, kterým by byl prováděn Zelený úděl, ještě europarlamentem ani Radou ministrů schválen nebyl. Teprve v srpnu nám Komise předložila legislativní balíček nazvaný Fit for 55, což je sada návrhů nařízení, od nichž si Komise slibuje, že jimi donutí občany a firmy vypouštět do ovzduší méně CO2. V září jsme na poradě koordinátorů Zemědělského výboru rozdělovali mezi frakce zpravodajování jednotlivých nařízení, která s týkají zemědělství. Hlasovat ve výboru o nich budeme až začátkem příštího roku. Poté budou projednány na plénu EP, než znovu poputují do Rady ministrů. Před schválením oběma spoluzákonodárci nemohou být vyhlášeny v Úředním věstníku EU, což je podmínka jejich platnosti i vstupu v účinnost. Současné zdražováním tedy skutečně ještě není způsobeno Zeleným údělem. To, co se děje nyní je v podstatě jen takovou předehrou k Zelenému údělu. Něco jako „malá ochutnávka“ toho co nás v budoucnu čeká v ještě mnohem větším rozsahu.

Dnešní dramatické růsty cen energií jsou způsobeny komunitárními předpisy Evropských společenství a EU, které vznikaly v posledních 20 letech.

Elektroenergetika a plynárenství vznikly na konci 19. století. Začalo to ve městech, kde průkopnické firmy - někde za peníze soukromých investorů, jinde jako veřejná zakázka – stavěly první elektrárny, teplárny a plynárny spolu s energetickými rozvody. Po 1. světové válce začala elektřina pronikat i na venkov. Většinou za finanční spoluúčasti obecních rozpočtů nebo peněz z družstev, do nichž se sdružili zájemci o její užívání, které zaplatily postavení nezbytné sítě.