Na novinkách.cz v sobotu uveřejnil pan Pehe komentář, „Nejsou lidi a bude hůř“. Hned v jeho prvních třech větách vyjádřil, proč jej napsal a v čem vidí východisko. Dovolím si citovat, „Média, hlavně televizní zprávy, mají v poslední době jedno oblíbené téma: „nejsou lidi“. Hlavní příčinou je kombinace šlapajícího českého hospodářství a restriktivní imigrační politiky. Zatím zdá se vítězí zastánci konzervativního přístupu, kteří varují před masivnějším importem zahraničních pracovníků.“ Dál už pokračuje rozváděním tématu směrem k podpoře námi nevítané imigrace.

Nevím, o co opírá jistotu, že tak činí správně. Dalo by se jistě napsat dlouhé pojednání o tom všem, ale považuji za účelnější uvést jen dva příklady z nepříliš vzdálené minulosti.

V jedné naší továrně na elektrotechniku byl též nedostatek pracovníků. V rámci návštěv spřátelených zemí zjistila naše delegace, že v jedné z těchto zemí je větší počet nezaměstnaných. Slovo dalo slovo, a během několika málo dnů bylo nalezeno elegantní řešení pro obě strany. Z finančních prostředků obou zemí se postaví továrna v zemi spřátelené, naše země ji pak vybaví zařízením a pracovníky, kteří během krátkého, popřípadě delšího času zaškolí místní obyvatele podle práce, kterou budou vykonávat. Tím my získáme chybějící kapacity a oni pracovní příležitosti. Bohužel, chybička se vloudila. Celá tato akce vycházela z obecného vědomí, které platilo ale jen u nás a v jiných evropských státech. Totiž, že každý kluk a každá holka ve věku více než deset let ví, co je to kladivo, šroubovák, klíč na utahování matek, elektřina, motor a řada dalších nástrojů, nářadí a vůbec technických prostředků. V oné spřátelené zemi to však děti nevěděly. Ne snad proto, že byly hloupé, ale nikdy se s tím nesetkaly. Znaly spoustu jiných věcí, ale pro zaměstnání v továrně naprosto bezvýznamných. A tak po vynaložení obrovského úsilí z obou stran se továrna začala vylidňovat, až tam zbyla jen ostraha. Ze zdánlivě zanedbatelného důvodu. Místní pracovníci nedokázali pochopit absolutní neúčinnost studeného spoje a považovali neustále vysvětlování kolem něj za šikanu, protože oni přece součástku přiletovali, že držela, a co po nich vlastně ještě chtějí.

Druhý příklad je takřka ze stejné doby, ale jiné země, kam se poslali zemědělští odborníci, aby zajistili zvýšení produkce obilí, a došlo k odstranění tzv. hladových roků. Ve velmi krátké době se dokázaly vysvětlit přínosy mechanizace, hnojení ve stanovených lhůtách, zavlažování a další prostředky vedoucí k intenzifikaci hospodářství. Ukázaly se i výsledky na zkušebním statku a v blízkých zemích v okolí, co zaručovaly zdvojnásobení produkce. Vyslaní odborníci byli pak překvapeni pozváním na velikou slavnost k zavedení tohoto hospodářství v jedné oblasti. Většinou se setkávali s nedůvěrou a odporem. Na oné slavnosti se z úst řečníků dozvěděli, co je příčinou. Místní došli k závěru, že využitím všeho dokáží vypěstovat stejné množství potravin za poloviční dobu, než dosud, a jim to k přežití stačí, tak proč by se dál namáhali.

Jen tolik. On je totiž veliký rozdíl mezi imigrantem třeba z Ukrajiny a naproti tomu Somálska, a nejde jen o poměr k technice, ale i způsob života a řadu dalších otázek. Ona zase ta imigrace nemá tak jednoduché řešení, jak se nám snaží uvádět někteří politici a jiní.