Výzkumníci proto čekali, že mladí lidé budou mít méně předsudků proti menšinám než ti, kteří podobné programy neabsolvovali. Výzkum ale ukázal něco jiného. Ve vztahu k Židům se k nesympatiím přiznalo nejvíce lidí právě ze skupiny 15 až 29 let, a to 24 procent dotázaných. U starších respondentů byly nesympatie k Židům méně časté, pohybovaly se pod 20 procenty, u starších dokonce pod 15 procenty. Romy označilo jako nesympatické 75 procent lidí napříč téměř všemi věkovými skupinami, ale v kategorii 30 až 44 let uvedlo nesympatie k této menšině 81 procent dotázaných.
Vzdělání pro toleranci by podle výzkumníků z ÚSTR bylo účinnější, kdyby peníze na tyto účely podpořily méně škol, ale dlouhodobými programy. V současnosti platí podle Hoření spíše to, že podpora se nese v duchu „co nejvíce akcí pro co nejvíce dětí”, kdy ale skutečný smysl takového vzdělávání dětem uniká.
Tolik zkrácená zpráva, podrobnější výsledky nebyly bohužel vůbec uveřejněny. Ale myslím si, že i tak zpráva hodně vypovídá. Dovolím si proto uvést pár poznámek, i když podle vyjadřování médií z doby voleb jsem pouze nevzdělaný venkovan, který absolvoval jen Karlovu univerzitu, kde získal i akademický titul, a několikrát odmítnul nabídku na titul dr.h.c. za pouhých 1000,- Kč, údajně od církevních univerzit z USA.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV