Aleš Dostál má již vytvořen okruh čtenářů, kteří jsou zejména z okruhu spřízněných z jeho přírodními tématy, ale přibývá i těch, kteří mají rádi jeho lehkou a doslova něžnou ironii, čtivost a jazykovou kulturu. Nezaměnitelný je taky autorův způsob, jak náhle pozastavit děj a ozvláštnit ho poetickým popisem přírodních krás. Proto má snad autor více čtenářek, než pravověrných myslivců.

Snad napoví ukázka z povídky Láska je láska:

…byl to pohled, který ve mně vyvolal šok a údiv zároveň. Ještě nikdy jsem neviděl šilhavého psa.Zatímco se levé oko na mě radostně dívalo, rohovka pravého se věnovala vedle stojícímu Jindrovi.
„Právě proto jsem si ho vybral, měl to jediný ze všech štěňat…“ pochlubil se.