Ivan Štern: Hrozba zániku českého lázeňství a lidovci

22.06.2012 12:21

Zcela devastované lázně Kyselka na Karlovarsku mohou posloužit jako doklad toho, jak je neudržitelné spoléhat na to, že lázeňskou péči, poskytovanou vskutku nemocným, mezi nimi i nemocným sociálně potřebným je s to zajistit neviditelná ruka trhu.

Ivan Štern: Hrozba zániku českého lázeňství a lidovci
Foto: Hana Čechová
Popisek: Zdevastované Lázně Kyselka u Karlových Varů

V dobách zakladatele těchto lázní pana Mattoniho to byl právě pramen minerálky, z jehož výnosů se i financoval provoz lázní.

Nyní tomu tak není a lázně se patrně už nikdy neprobudí k životu z ruin, které nezpůsobila válka, ani komunistické turecké hospodářství, ale ona ruka trhu.

O to byla na počátku června tohoto roku záslužnější iniciativa lidovců, zejména lidoveckých senátorů, když na půdě senátu uspořádali konferenci, zabývající se otázkou budoucnosti českých, moravských a slezských lázní. Podnětem byl záměr ministerstva zdravotnictví a Všeobecné zdravotní pojišťovny snížit platby za lázeňskou péči, předepsanou lidem nemocným a potřebným o dvacet procent.

V úvodním vystoupení lidovecký senátor Petr Pithart upozornil na paradox, jenž v důsledku takového opatření patrně nastane. Naše lázeňství sice začne pozvolna odumírat, avšak zařízení – ubytovací služby a služby s nimi spojené či na ně navázané budou překvapivě ekonomicky zkvétat. Jednoduše se přeorientují z nemocné klientely na klientelu unavenou, avšak finančně dostatečně zajištěnou, aby si mohla dovolit wellnes služby, jež klasické služby lázeňské postupně nahradí.

Pithart řekl o možném konci lázeňství doslova toto: Jak by také mohl vypadat „konec“ ? Na první pohled kupodivu velmi přijatelně: jako ekonomický rozvoj, dokonce jako příliv investic. To by se projevilo modernizováním ubytovacích zařízení, vybavováním lázní špičkovou vodoléčebnou technikou, moderními vymoženostmi v posilovnách, zavedením všech možných masáží podle posledních mód. Mohlo by se to projevovat budováním dalších bazénů se všemi rafinovanými zařízeními, zřizováním golfových hřišť. V lepším případě i kasin. Viděl jsem je v našich lázních. Špičková kuchyně by byla samozřejmostí. Klienti takových lázní, profesionálně poopraveni a na nějakou dobu zase nabuzeni, by se tu po pár dnech rychle střídali, nemají totiž čas na nějaké tradiční lázeňské pošetilosti jako koncerty, dlouhé procházky, společenský život. Stejně by tu protelefonovali půl každého dne.

Méně chápavý posluchač by se mohl ptát, co je to za podivný konec lázeňství, jestliže mluvíme o jeho rozkvětu? Ale i na to bychom u senátora Pitharta našli odpověď. Vysvětlil by, že wellnes služby lze jednak poskytovat kdekoli. Nemusí to být nutně lázně. A že s lázeňskou péčí samou mají velice málo společného. Stejně jako s duchem lázeňství, opírajícím se o pomoc poskytovanou ne zdravým, jen lidem unaveným a zámožným, ale lidem nemocným, postiženým chorobou či neduhem buď přechodně, někdy i trvale. Lidem, jimž lázeňská péče umožňuje chorobu zbrzdit či zmírnit její průběh. V takových lázních vládne naprosto jiná atmosféra. Nemá u ucha ani mobil, ani nesurfuje na notebooku nebo na ipadu. Neváhá, zda ten den vyrazí na golf, či si zajde zaplavat, má pevně postavenou léčebnou proceduru.

Pithart připomněl, že to není poprvé, co Senát pořádal varovnou konferenci. Připustil, že textilky na severu Čech asi nešlo zachránit. Ani cukrovary, které uprostřed naší země stojí jako zapomenuté pomníky kdysi tak úspěšné české industrializace. Cukrovary lze však bezmála přes noc obnovit, či postavit na zeleném drnu. Lázně ale ne. Důvod uvedl zcela jasný: Lázně jako doslova zázračné spojení toho, co je pod zemí - prameny, bahno, plyny…- , s tím, co je na zemi – dlouhá tradice, dobrá pověst, lidé a jejich dovednosti, nezaměnitelný rytmus lázeňského života, genius loci - to se postavit znovu nedá. S úbytěmi či s koncem lázní by z kraje odešla navíc osobitá komunita všech těch, kteří ho povznášejí jinak, víc než osazenstvo zavřené fabriky. Všechno, co dělá lázně lázněmi, nelze omezit, přerušit, přestěhovat: lze to jen vytrhnout, doslova vyrvat země, nenávratně.

Začal jsem lázněmi Kyselka. Jsou dokladem Pikhartovy vize v té nejvíce krystalické podobě. Lázně jsou zcela mrtvé. Nacházejí se z beznadějných rozvalinách. Pokud se ale majiteli podaří prosadit záměr rozpadlé budovy strhnout, umím si představit, že tu přes noc vyroste dobré a těžké peníze vydělávající bodybuilding centrum. To ta slavná ruka, co prý jen není vidět, ještě dovede. Jen starý pan Mattoni nad námi definitivně zlomí hůl. 

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Opravdu máte čisté svědomí?

Dobrý den, opravdu vám přijde OK přijít k titulům tím, že publikujete v podezřelých časopisech nebo v těch, v jejichž vedení jste sám seděl? To vám přijde v pořádku? Dosud jste na mě působil jako morální autorita, ale teď už si to o vás nemyslím

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Vraždit politické odpůrce je tak snadné!

13:04 Petr Hampl: Vraždit politické odpůrce je tak snadné!

Denní glosy Petra Hampla.