Pokud v průběhu svého mandátu se dopouštějí hrubých chyb nebo i záměrně škodí, jsou tu kolegové, kteří musí zasáhnout. Pokud tak nečiní, jsou to spoluviníci. Pokud voličská základna mlčí k tomu, že vznikne skupina, které se říká zločinné spolčení za účelem získání neoprávněných zisků a krádeží, pak se jedná též o spoluvinu, která je trestána následky činnosti těchto skupin.

Celý průběh příčin a následků má klasický program a existuje staletí v různých obměnách, základní kostra zůstává stejná (viz např. prohlášení Karla Janečka při dotazech na něj na internetu). Každý jedinec má přirozený sklon a vybavení sebezáchovy a pudově míří k své vlastní prosperitě, nikoliv k prosperitě celku (navíc ten "celek" mu stejně nikdy nebude vděčný). Pokud si bude vědom, že právní rámec společnosti mu umožní, aby bez právních postihů posiloval svoji výlučnost a prospěch, udělá to. Zadrží ho pouze nebezpečí, které se dá poměřit s mírou toho prospěchu.

To má železnou logiku a nikdo s tím nic neudělá a společnost, která je prolezlá korupcí bez právních následků, je určena ke konečné, historií podmíněné likvidaci. Vznikne nová, a pokud není lepší, programově se to opakuje. Osud hrdinů je v písni Karla Kryla, o pokládání věnců u pomníku neznámého vojína. Nemůžete chtít na rotvajlerovi, aby když má tu šanci, nerealizoval svoje pudové vybavení. Má smysl to dále rozvádět, nebo vám to takhle stačí?