Co má společného významná část aktivních účastníků událostí 17. listopadu 1989? Co budou dělat na třicáté výročí bývalí studenti, kteří zahájili okupační stávku vysokých škol, nebo statisíce lidí, které na náměstích nadšeně vítaly politické změny? Odpověď je jednoduchá. Stráví neděli 17. listopadu 2019 v rodinném kruhu, setkáním s přáteli, výletem, četbou nebo prací na zahradě. Okázalé obřady spojené s pateticky kýčovitými projevy představitelů různých zájmových skupin sledujících partikulární politické cíle zaznamenají se směsicí nostalgie po ztraceném čase a mládí. Budou patrně znechuceni z uzurpace svátku, jenž měl být oslavou svobody, demokracie a národní jednoty.

Příštím prezidentem Pavel místo Miloše?

Všechno může být samozřejmě ještě jinak. Jestliže nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zruší během příštích deseti dnů verdikt městského státního zástupce Jaroslava Šarocha a nařídí další vyšetřování předsedy vlády Andreje Babiše, může masová demonstrace svolaná Milionem chvilek za demokracii na 16. listopadu na pražskou letenskou pláň připomínat svým triumfalismem počátek státního převratu. V takových okamžicích jde veškerá občanská neutralita stranou. Že by ale jednoho prezidenta Zemana vystřídal posléze na Hradě jiný prezident Zeman? Žádný problém. Tohle je však pouhá spekulace. Každopádně by si milionchvilkaři, nepřátelé demokracie (proč je tak hodnotím, píšu zde) oddechli. Takhle to zatím vypadá, že pro Letnou nemají žádný zajímavý program.

Jste konspirátor, fašista a ruský šváb!

V každém případě není zdrženlivost vůči připomenutím událostí před třiceti lety žádoucí. Nenechme si ukrást 17. listopad lidmi, kteří mluví o lásce, ale jsou plni zášti a nenávisti, a pravdě, ale prostřednictvím boje proti „fake news“, „populismu“ či „konspiračním webům“ zvedli vlnu cenzury a udavačství, která připomíná nejtemnější stránky našich moderních dějin. Proslulý Voltairův výrok „nesouhlasím s vámi, ale budu až do smrti hájit vaše právo hlásat váš názor“ překládají jako „nesouhlasím s vámi a jste proto konspirátor, fašista a ruský šváb, který by měl být navždy vykázán z veřejného prostoru“.

V těžké hodince mysleme na Masaryka

Nedovolme, aby duch nesnášenlivosti využil oslav 17. listopadu k dalšímu ochromování české mysli a vůle. Nepřátelé demokracie a svobody potřebují získat na svoji stranu dav. Pouze masa manipulovaných lidí přehluší prožitkem emocionální sounáležitosti a sdílením mentality dravé smečky hlas zdravého rozumu a smysl pro spravedlnost. Jak čelit pouličním vášním? Občanským stoicismem lhostejně a s pocitem mravní převahy přehlížejícím všechny provokace a demagogie. Střízlivě, ale důsledně lpějme na principech a zásadách demokracie a právního státu. Nejzazším prostředkem obrany svobody je imaginární výrok, který by podle jeho syna pravděpodobně pronesl T. G. Masaryk, kdyby se ve zdraví dožil září 1938: „Tož, budeme sedlat!“

Nedlužíme nic žádné ze světových stran

Nad Západem se opět vznáší orwellovský stín ideologické indoktrinace, zastrašování a stigmatizace politických oponentů a omezování lidské svobody a tvořivosti, jejichž důsledkem bude stagnace včetně civilizačního úpadku. Obávám se, že západní společnost postrádá vnitřní morální síly tomuto údělu účinně vzdorovat. Není ale naším úkolem zachraňovat jiné státy. Ztráta civilizačního vzoru, k němuž jsme po celá desetiletí obdivně vzhlíželi, by nás neměla odvést od našeho úkolu spočívajícího v emancipaci českého národa a rozvoji jeho materiálních a duchovních sil. Máme nyní ojedinělou příležitost zvolit si takový typ moderní společnosti, který by odpovídal naší mentalitě, tradici, hodnotám a dějinám. Nedlužíme nic žádné ze světových stran. Správné rozhodnutí v pravou chvíli je klíčem k dosažení historické velikosti, která nám až doposud unikala.

Autorem článku je profesor RNDr. Ivo Budil, Ph.D., DSc. Je vysokoškolským pedagogem a zároveň předsedou místní organizace hnutí občanů Trikolóra v Praze 4.