O víkendu proběhla další schůzka představitelů „koalice ochotných“. Britský premiér Starmer, který ji organizoval, o jejích výsledcích prohlásil: „Budeme budovat vlastní obranu a ozbrojené síly Ukrajiny… Existuje silnější kolektivní odhodlání a na stůl byly předloženy nové závazky jak ke koalici ochotných ve smyslu obrany dohody, ale také v širší souvislosti, kterou je kolektivní obrana a bezpečnost Evropy … Nyní přejdeme do operační fáze.“
Schůzky se zúčastnil i ukrajinský prezident Zelenskyj. Jako obvykle se hbitě chopil příležitosti, aby vývoje okamžitě využil, posunul jej „svým směrem“ (i ve svůj prospěch) a prohlásil: „ … Je třeba pokračovat v práci na kontingentech, které vytvoří základ budoucích evropských ozbrojených sil“.
Jak Starmerova slova o „kolektivní obraně, která již přechází do operační fáze“, tak především neuvěřitelně provokativní slova Zelenského, kterými nás ukrajinský prezident tlačí do vzniku evropské armády s účastí Ukrajiny, jsou nebezpečná. Uvědomujeme si, jak riskantní vývoj to je? A dozvídáme se o tom vůbec vše, co bychom vědět měli?
Prezident Pavel si sice pozval na schůzku předsedy parlamentních komor, premiéra, ministryni obrany a ministra zahraničních věcí, aby společně „konzultovali otázky národní bezpečnosti“, přesné výsledky setkání ale nejsou známy. Premiér Fiala sezval předsedy parlamentních stran, aby projednali „bezpečnost a obranyschopnost země“, byla to ovšem jen zjevná politická past na opozici (do které se ona sama nechala svým způsobem vlákat). To vše v situaci, kdy nám Starmer se Zelenskym naznačují, že tu vzniká „evropská armáda“ a že tu jsou „nové závazky koalice ochotných“. A premiér Fiala? Rozehrává předvolební boj šířením apokalyptických vidin.
Zvykli jsme si sice, že Fialova vláda průběžně porušuje jakékoli sliby, které voličům před volbami v roce 2021 dala, ale přece jen mandát k uzavírání nových bezpečnostních paktů mimo existující rámec NATO od voličů nedostala. Kdo z voličů dal Fialovi svolení k uzavírání bezpečnostních závazků v jakési „koalici ochotných“, o jejichž obsahu nevíme zhola nic? Dali čeští voliči vládě mandát posunout státní rozpočet na tak příkrou plochu výdajů na zbrojení, jak premiér Fiala a jeho kabinet rozhodli? Proč si premiér zve předsedy parlamentních stran na schůzku o bezpečnosti naší země namísto toho, aby tak zásadní a závažné téma vnesl do široké politické debaty na půdě parlamentu?
Otázky míru či bezpečnostního ohrožení nesmí být předmětem debat úzké skupiny politiků, tyto otázky musí být předmětem široké společenské diskuse. Fialovo jednání je politicky i společensky nepřijatelné!
Ani opozice si asi nepočíná politicky příliš prozíravě. Je zřejmě dobře, že Fialovi nesedla na vcelku průhledný předvolební lep a jím zinscenované politické „národněbezpečnostní“ pasti se nezúčastnila, o to více však měla udělat proto, aby donutila premiéra vystoupit na parlamentní půdě s jasným, podrobným a detailním vysvětlením jeho jednání, kterým vtahuje Českou republiku skrze „koalici ochotných“ k závazkům, o kterých nic nevíme a které se v budoucnu mohou ukázat krajně nebezpečné.
Co vůbec víme? Co to ona „koalice ochotných“ je, kdo ji tvoří, s jakými cíli a motivacemi, co si máme za našimi závazky vůči ní představit a nemá se v důsledku (podle Zelenského slov) přeměnit v nový vojenský pakt, ve kterém bude nakonec rozhodovat Ukrajina? Ať vše Fiala vysvětlí, ať v českém parlamentu, před kamerami televize a celou českou veřejností přednese vysvětlující prohlášení. Je nepřijatelné, aby se zájmy českých občanů bylo v klíčových otázkách národní bezpečnosti zacházeno tak lehkovážně a bez jejich vědomí.
A pak je tu další vážný důvod, proč by měl premiér Fiala vnést debatu o aktuální zahraničně-politické a bezpečnostní situaci ve světě kolem nás na půdu českého parlamentu a proč by měl ke svým dalším krokům získat politický souhlas českých poslanců - aktuální situace v sousedním Německu.
O víkendu přinesl jeden z tamních deníků obsáhlý rozhovor s Manfredem Weberem, německým vlivným členem CSU a předsedou frakce Evropských lidovců. Weberova CSU spolu s CDU a socialisty budou tvořit budoucí německou vládu, jeho slova tedy nelze brát na lehkou váhu!
Kromě toho, že Weber ve svém rozhovoru zcela bez zábran volá po přechodu evropské ekonomiky na válečnou výrobu, že volá po zavedení sedmidenního pracovního týdne pro zbrojní průmysl, že tvrdí, že krachující německé automobilky mají být přeměněny na zbrojovky, současně žádá, aby budoucí evropská armáda měla „evropského náčelníka generálního štábu“ (Němce?) a aby rozhodující země EU (Německo?) mělo také hlavní slovo v „koalici ochotných“. Nechtěl by nám k celému tomuto kontextu, do kterého nás jeho dnešní vláda vtahuje, premiér Fiala už konečně něco veřejně říci?
Ocitli jsme se ve výjimečně nebezpečné politické situaci. S velmi opatrnou nadějí se zdá, že Američané s Rusy jsou ochotni hledat smírné řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Vypadá to, že Ukrajina se snad členem NATO nestane, ale zdá se také, že v těchto souvislostech politického vývoje se Evropa (a Česká republika velmi aktivně) rozhodla zbrojit za každou cenu a nerozvážně se pouští do riskantního projektu vzniku „evropské armády“.
Premiér Fiala dluží občanům České republiky za dobu svého vládnutí odpovědi na různé otázky. Je ale nepřijatelné, aby odpovědi na témata bezpečnosti, snad i samotné existence naší země, nechal bez vysvětlení, či je dokonce zneužíval k předvolebním politickým hrám. Na to je situace už příliš vážná.
Převzato z webových stránek Institutu Václava Klause
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
