Víra Rakousko-uherské banky, že se jí podaří uhájit emisní privilegium na celém území bývalého Rakousko-Uherska, tedy i Československa, kterou vydatně přiživoval i přednosta její pražské filiálky Rudolf Drda, vyústila v několik zásadních kroků. Nejprve uznala svrchovanost československého ministerstva financí, dále začala připravovat reorganizaci banky a později se dokonce podvolila některým rozhodnutím ministra financí Aloise Rašína o zákazu či omezení provádění některých svých obchodů (lombard válečných půjček, výplata žira).

Jedním z prvních ústupků Rakousko-uherské banky ve prospěch ČSR bylo rozhodnutí generální rady, po valné hromadě nejdůležitějšího orgánu instituce, ze dne 28. listopadu 1918, kterým došlo k přetvoření pražské filiálky na hlavní ústav. Tento měl nyní získat pro oblast Československa všechny pravomoci, jež měly dosavadní hlavní ústavy ve Vídni a Budapešti. Její přednosta Rudolf Drda byl pak jmenován sekretářem, a zároveň i členem bankovní správy (Geschäftsleitung), jednoho z nejvyšších úřednických orgánů instituce.

Vedle toho československá vláda získala právo vysílat svého vládního komisaře do schůzí statutárních orgánů Rakousko-uherské banky, zejména generální rady. Tuto funkci zastával některý z odborových přednostů ministerstva financí, zprvu Dr. Vladimír Valníček a později JUDr. Josef Hladký.

Dopis generálního sekretáře Rakousko-uherské banky Friedricha Schmida von Dassatiela na hlavní ústav Rakousko-uherské banky v Praze z 2. 12. 1918

Zdroj: AČNB, arch. fond Rakousko-uherská banka, RUB/8/1

Seriál bude mít celkem 19 příspěvků a bude vycházet od 22. října 2018 do 25. února 2019 na webu ČNB. Seriál připravil Jakub Kunert, hlavní archivář ČNB a přední odborník na toto významné období dějin naší měny.

Vyšlo na webových stránkách České národní banky.