Berlínská, repektive německá policie předvádí při vyšetřování vánočního masakru výkon částečně připomínající kdysi populární zábavný pořad Ein Kessel Buntes a částečně události 11. září.

Připomeňme: Jen pár desítek minut po teroristickém útoku, který otřásl Německem i celým světem, policie hlásila, že zadržela pachatele. Pákistánce, který imigroval do Německa začátkem roku a dostal zde azyl. Z místa činu ho pronásledoval svědek, který pak mobilem policii navedl k jeho zatčení. Nádhera! Ukázková spolupráce orgánů státní moci s veřejností!

Jenže: Po zveřejnění úžasného úspěchu německé policie bylo jasné, že tato verze události znamená pro kancléřku Merkelovou a celý establishment na ni napojený katastrofu. Šlo o největší teroristický útok v Německu od roku 1980 (tehdy zabil výbuch bomby na Oktoberfestu 13 lidí). Především však - spáchal ho imigrant, kterého Velká matka spolu (s takřka dvěma milióny dalších) do země pozvala. A volby jsou za pár měsíců.

Vrcholní politici uspořádali tiskové konference, odsoudili teroristický útok, vyjádřili smutek, zklamání, soustrast a podobně. Vedle takzvaně extrémistické a xenofobní Alternativy pro Německo (AfD) pouze koaliční partner Merkelové, předseda CSU Horst Seehofer, prohlásil, že za tragédii nesou primárně odpovědnost politici, a že je proto třeba přehodnotit imigrační politiku. Za to si samozřejmě vysloužil ostrou kritiku merkelovských proimigračních médií.

K atentátu se vzápětí přihlásil Islámský stát - případ je tedy uzavřen. Předvánoční Německo se může soustředit na tryznu, politici na zesilování trapných výmluv a média na tkaní ještě hustší pavučiny virtuální reality, která má dočasně spoutat drolící se Evropu. Opona padá. Zapomeňte, pokud to jde. Na viděnou u voleb.

Bod zlomu

Jenže: Krátce poté, jen pár hodin po zatčení údajného pachatele, policie nečekaně prohlásila, že chytila nepravého a propouští ho na svobodu. Že vlastně pachatelem vůbec nemusí být Pákistánec (nebo Čečenec či Afghánec), ale kdokoli jiný. Že atentátníkem možná není ani imigrant, takže vlastně ani třeba nešlo o teroristický čin, nýbrž o nehodu.

Celá konstrukce o imigrantovi, který zradil důvěru Velké matky, se rázem hroutí jako domeček z karet. Mainstreamová média (německá i americká, ale pochopitelně také česká, zvláště "veřejnoprávní") otáčejí jako na obrtlíku. Nyní tvrdí, že si Islámský stát svou vazbu na atentát vymyslel (vždyť je to banda lotrů). A že je třeba zanechat unáhlených závěrů, vrátit se zpátky na začátek a vyčkat dalšího vývoje pátrání.

Verze se „zatčením nepravého“, která vrátila establishmentu šance na přežití, má ovšem hned několik slabých míst. Vlastně jde o jedno velké slabé místo. Celý obrat proto připomíná velkou policejně-mediální boudu.

Korunní svědek (který zůstal v utajení), se buď mýlil, nebo vědomě lhal. Najednou se ukázalo, že se mu při pronásledování útočník na chvíli ztratil ve tmě (vánočně osvětlených ulic) a vynořil se jako někdo jiný, lepší. Došlo k záměně připomínající hru skořápky, kdy se z imigranta-atentátníka stal jako zázrakem hodný imigrant s platnými dokumenty, který sice nějaké ty delikty spáchal, ale je Velké matce vděčný, že mu umožnila žít v té krásné zemi jménem Německo.

Policie údajného atentátníka zatkla v rekordním čase a stejně rychle propustila - hluboko před uplynutím vazební čtyřiadvacetihodinové lhůty. Bylo to tak překotné, že ho ani nemohla stihnout konfrontovat se svědky z vánočního trhu, ani srovnat jeho DNA se stopami v kabině řidiče. Policie však překvapivě tvrdí, že testy DNA zvládla v rekordním čase udělat, a že právě ty vyvracejí, že by Pákistánec strčil do kabiny řidiče byť jen nos. I další důvody propuštění jsou více než pádné: Zatčený prý popíral vinu (podívejme, jak lze dokázat nevinu!) a navíc prý neměl šaty od krve ani od střelného prachu.

Zmizení

Co se tedy vlastně stalo? Vše nasvědčuje tomu, že došlo k "chybě v matrixu": Německá média se od policejních informátorů (tahounem zpráv byl portál provládního deníku Die Welt) dozvěděla, že pachatelem je imigrant s platným povolením k pobytu a informaci zveřejnila "unáhleně", bez ohledu na její politické důsledky. V establishmentu vzniká panika, ale nezbývá nic jiného, než reagovat, uspořádat tiskové konference a odsoudit teroristický čin spáchaný imigrantem - protože takové bylo stanovisko policie, které převzala média.

Jediný způsob, jak z toho ven, a díru v Matrixu alespoň trochu zalátat, je propustit pákistánského imigranta na svobodu - k čemuž došlo krátce po sérii tiskových konferencí. Tedy příliš pozdě na záchranu mediálního obrazu - ale příliš brzy na to, aby nezůstaly důvodné pochybnosti: Propustila policie skutečného vraha, aby zachránila Merkelové kůži, nebo aby jí tím alespoň získala čas? Cynicky řečeno, pro establishment je lepší atentátník na svobodě než Merkelová v propadlišti dějin.

Otázkou proto je, co se s propuštěným Pákistáncem stalo poté. Ačkoliv je známo, kde bydlel, média o jeho dalším osudu neinformují. Nevědí ani, jak vypadal, kde je teď, co dělá, nebyl uveřejněn žádný rozhovor, žádné vysvětlení, jak vlastně došlo k jeho záměně za "skutečného" vraha. Není ani žádný důkaz, že je ještě naživu. Zkrátka zmizel.

K zásadnímu obratu ve vyšetřování potřebovala policie nutnou podporu médií - podobnou té, která následovala po silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem, kdy imigranti pořádali sexuální hony na německé ženy. Mašinu, která se zadrhla, bylo nutné opět uvést do chodu. Další chybu si establishment nemůže dovolit. Mediální verze nové reality nesměla být "Policie to zpackala", nebo "Proč ho propustili tak rychle?", natož aby začaly spekulace o Merkelové politickém konci (což učinila pouze média britská). Nový balonek měl mít nápis: "Policie má novou horkou stopu. Skutečný vrah je již na dosah!".

Když není pachatelem propuštěný Pákistánec, kdo tedy? To nám tady běhá na svobodě ozbrojený masový vrah, všehoschopný bojovník džihádu, a policie tápe? V tuto chvíli - takřka vzápětí - policie vypouští balonek s oním nápisem.

Žhavá stopa

Jen několik hodin po propuštění údajně nevinného Pákistánce, policie oznamuje vskutku šokující novinku: V kabině řidiče náhle nalezla pas Tunisana, který má napojení na Islámský stát, je zamítnutým (!) žadatelem o azyl. Lotr non plus ultra - jestli ten atentát nespáchal on, tak už nikdo (což je vůbec nejpravděpodobnější verze). Začíná to, co významná část veřejnosti miluje - mediálně dirigovaný lov. Má jen jedinou podmínku - nesmí trvat příliš dlouho.

Mimo jiné jde o velmi zajímavé načasování: Policie v souvislosti se zatčeným Pákistáncem prohledá kabinu do posledního milimetru kvůli testům DNA. Pas ale přehlédne. Podle jedné verze byl dovedně ukryt na neobvyklém místě - v přihrádce pro doklady. Podle druhé zastrčen pod sedadlem, podle třetí dokonce ležel na podlaze. Pas tedy navzdory totálnímu vyšetřování místa činu musel být nalezen až po sérii tiskových konferencí, na nichž si politici sypali popel na hlavu a lomili rukama nad nevděčností imigrantů.

Tato absurdita předložená k věření jako vejce vejci připomíná postup mnohokrát s úspěchem použitý po teroristických útocích - od 11. září. Vzpomínáte? Budovy spadly, všechno shořelo na prach - kromě pasu atentátníka, který údajně řídil vražedné letadlo.

Tato metoda přepokládá, že jsou islámští teroristé velmi zapomětliví a pořád sebou nosí své pravé pasy, a to především, když jdou do akce. A že veřejnost při totálním mediálním tlaku spolkne všechno. Byla ostatně s úspěchem zopakována po útoku na redakci Charley Ebdo. Také tam zanechali domnělí pachatelé (po dlouhé honičce samozřejmě zastřelení) v autě doklady.

Cíl dosažen: Už nikdo nic neví

Bláznivá historka o zapomětlivém Tunisanovi už nyní může žít svým vlastním životem: větví se, bují a kypí... Stojí a padá ovšem právě s nečekaným nálezem dokladů vraha na místě činu, když se pátrání policie ocitlo na mrtvém bodě. A policie současně vzápětí dává najevo, že má dokonalý přehled o tom, co se kde v imigrantské komunitě šustne. Najednou je informací přehršel:

Tunisana prý zradikalizoval kazatel, vrah byl saláfistou s pestrou kriminální minulostí. Mimo jiné prý podpálil v Itálii školu. Několik let seděl. Má pro zločince nečekanou vlastnost, že často mění identity. Vlastní několik pasů a různých dokladů, čímž se zásadně odlišuje od ostatních teroristů, především pak od těch hodných, z nichž někteří, ti nejvíce polepšení, požádali v Německu o azyl, a nyní jsou Velké matce tolik vděční.

Policie připouští, že možná nebyl Tunisan, ale tak spíš tak trochu Egypťan, možná Libanonec, což je zásadní posun od původní verze, kdy měl být vrahem Čečenec, později Afghánec a Pákistánec. Vrah je prostě všechno možné, jen ne Syřan. Ostatně Syřanem ani být nemohl, vždyť má policie jeho pas.

Je velký rozdíl, jestli spáchal berlínský vánoční masakr imigrant pozvaný Merkelovou, nebo "profesionální terorista", který byl v Německu vlastně jen náhodou - a ještě mu byla policie pořád v patách.

Další vývoj? Jako nejpravděpodobnější varianta zázračných adventních událostí je, že až policie atentátníka dopadne, bude už mrtvý (oběť přestřelky). Pokud není mrtvý už teď.

Nikdo nemá mobil?

Zcela mimo pozornost médií zůstává spousta záhad. Například podivuhodný fakt, že mezi mnoha sty svědky na berlínském vánočním trhu se nenašel jediný, který by incident či dokonce útěk pachatele natočil na mobil. A pokud ano, kde ty nahrávky jsou? Proč dosud nevíme nic o záběrech z policejních kamer, kterými je předvánoční Berlín prošpikován skrz naskrz? Vysvětlení zpravodaje České televize? Ono tam tolik těch kamer zase není, Němci to nemají rádi... To už ani nelze říci, že si z nás dělají legraci.

Podobná záhada provázela i nedávný masakr v Mnichově. Iráčan, který byl vlastně Němec, postřílel osm lidí před obchodem McDonald's. Tehdy se na sociálních sítích objevilo několik svědectví, že policie svědkům zabavila mobily, případně smazala jejich obsah. Není důvod předpokládat, že v Berlíně tomu bylo jinak.

Úplně stejná záhada je, že z mnichovského atentátu a islamistického teroristického útoku v Nice se zachovaly jen dvě videonahrávky. Fantastickou shodou okolností je natočila stejná osoba - bývalý německý novinář a nyní lobbista Richard Gutjahr. Z vánočního útoku v Berlíně zatím žádný záznam zveřejněn nebyl, k dispozici jsou pouze výpovědi svědků, kteří byly od místa incidentu vzdáleni 100 a více metrů a nemohli tedy pachatele vidět. Veřejnost tak zcela ztrácí možnost kontroly práce policie, což je přesně to, oč tu jde.

Zato máme k dispozici historku o statečném Polákovi, který prý s pachatelem do poslední chvíle bojoval. Odkud to policie ví? A jak to, že to nevěděla hned na začátku, kdy tvrdila, že "spolujezdec" (původní řidič odcizeného náklaďáku) byl přivezen na místo tragédie již mrtvý? Kdo jí nejnovější verzi odvyprávěl? Propuštění "Pakistánec"? Kdyby to nebylo tak tragické, bylo by to k popukání.

Jiná pohádka?

Německý establishment teď předvádí, že poměrně dobře zvládá zametání stop, kontrolu médií a sociálních sítí. Horší už to je s ochranou občanů, kteří se stali rukojmími šíleného sociálního experimentu islamizace Evropy pod praporem sebevražedného hesla: "My to zvládnem!". Ten už hájí jen opravdoví "hrdinové". V České televizi je jejich představitelem "expert na Německo" (zajímavé povolání!) - jakýsi pan Šonka, bývalý "imigrant". A pak že není možná skvělá "adaptace"!

Otázka "Warum?" (Proč), kterou si teď do omrzení kladou německá média (ostatně po každém atentátu či vraždě), je zcela cynická a znamená výsměch obětem, jejich pozůstalým a vlastně celému Německu a Evropě. Jediná platná otázka zní: "Was jetzt?" tedy: "Co teď"? Měla by se stát základní otázkou blížících se voleb. To ale média samozřejmě nepřipustí. Budou naopak ještě více skandalizovat AfD, která ji jediná do německé reality vnáší.

Ať už byl skutečným pachatelem atentátu v Berlíně kdokoli, je jasné, že německé i unijní (což je v podstatě jedno a totéž) politické elity svou válku proti manipulované veřejnosti prohrávají. Stejně jako doufají voliči Donalda Trumpa, že pošle Clintonovou do vězení, i Německo čeká na svého Trumpa, který pošle do vězení hlavního zločince - kancléřku Merkelovou.

Ale nic takového se samozřejmě nestane. To bychom byli v úplně jiné pohádce, která se aktuálně nevypráví. Místo toho si za pár hodin v některé z televizí "střihneme" (my i Němci) obvyklé Tři oříšky pro Popelku - a bude zase dobře. A až se na Nový rok probereme z kocoviny, už budeme zase v jiném příběhu. Skutečné otázky zůstanou jako obvykle jen "směšným konspiračním teoretikům".

Nebo se něco opravdu začne měnit?

To by byl vskutku zajímavý příběh. Nebo pěkný masakr.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele