Taktický manévr, který posvětila královna, má jeden hlavní cíl - znemožnit odpůrcům brexitu, aby šli proti jeho vládě, která má v dolní sněmovně pouze těsnou většinu jednoho hlasu. Vyjádření nedůvěry vládě by možná Borisi Johnsonovi tolik nevadilo, protože by ho automaticky nedostalo z Downing Street a nevedlo by k předčasným volbám. Parlamentní přestávky mezi 12. zářím a 14. říjnem nicméně hodně znesnadní snahu proti-brexitovým zákonodárcům (většina), kteří chtějí přijmout legislativu vylučující odchod z EU “bez dohody”. O to intenzivněji se budou pravděpodobně snažit v krátkém čase po konci parlamentních prázdnin (3.-11. září).Čeká nás tak období vysoké nejistoty a legislativního napětí. V takovém prostředí těžko věřit, že se začnou zlepšovat mizerné nálady v evropském průmyslu. Zvlášť když riziko brexitu doplňuje stále strach z další eskalace obchodní války mezi USA a Čínou. Naše současné odhady nicméně již s podobným nárůstem napětí počítaly, a pokud nakonec na “tvrdý brexit” nedojde, neměli bychom měnit již tak pesimistický odhad pro německou ekonomiku (-0,1 % q/q ve třetím kvartále a 0,3 % za celý rok 2019). Přetrvávající napětí se nicméně bude v Evropě podepisovat na všech rizikových aktivech včetně koruny, která se opět vydala testovat 25,90 EUR/CZK.

Klíčovými daty, která budeme sledovat, jsou 12. září (podaří se do té doby zákonodárcům znemožnit tvrdý brexit?), 17. říjen (summit EU - dohodne Boris Johnson nové ústupky?) a samozřejmě den D (31. říjen - bez dohody/s dohodou/ nebo další odklad brexitu?).