Ze zápisu z posledního zasedání ECB vyplývá, že centrální banka je zatím spokojená jak s nastavením “tisku peněz” (programu QE), tak s holubičí komunikací, která připouští “dodatečné uvolnění” měnové politiky, pokud by bylo zapotřebí. Normalizace měnové politiky podle centrálních bankéřů bude na pořadu až ve chvíli, kdy uvidí silnější inflaci a pokračující dobrý růst. V tuto chvíli máme zdá se pouze jeden díl skládačky.

Tvrdá i měkká data ukazují, že ekonomika eurozóny vstupuje do roku 2017 opět velice slušným růstem (odhadujeme 0,5 % mezikvartálně / 1,7 % meziročně). Zklamáním pro ECB však musela být březnová inflační čísla.Celková inflace spadla překvapivě prudce k 1,5 %, ale především jádrová inflace nakonec nejenže nevzrostla, ale naopak sklouzla k 17letým minimům (0,7 %). Z tohoto pohledu nemá ECB s otáčením kormidla kam spěchat a dnes pravděpodobně ponechá vše při starém.

Pokud ale ekonomika eurozóny dál poroste tempem 1,7 % v celém roce 2017 a zaznamenáme další pokles nezaměstnanosti, měla by jádrová inflace začít postupně sílit. ECB přitom i v minulosti zvyšovala sazby ve chvíli, kdy jádrová inflace ještě zůstávala pod 1 % a “pouze” začala mířit vzhůru. I proto počítáme s tím, že by evropští centrální bankéři mohli v září znovu ubrat nohu z plynu a představit úspornější QE (40 miliard eur/měsíc) a jeho lehké natažení do roku 2018. Není vyloučené, že časem také vypadne z komunikace závazek neměnit sazby ještě dlouho po ukončení QE. Až k takovým krokům dojde, může se euro těšit na výraznější zisky. Dnes se ale pravděpodobně ještě nedočká.