V tuto chvíli se tlak soustředí na projekt bankovní unie, tedy společných záruk za bankovní vklady a společného fondu na dokapitalizaci bank, po kterém v eurozóně nejvíce volá španělská vláda.

Té se v posledních týdnech začíná notně prodražovat úklid po realitní bublině a situaci tamních bank ještě zhoršuje strach z řeckého euro-exitu. Německá vláda ale odkazuje Španělsko k již existujícím záchranným mechanismům a zatím nechce o společných bankovních zárukách nebo přímé kapitálové pomoci ani slyšet. Z podobných mechanismů nejsou nadšené ani německé banky, které se bojí ostré konkurence periferních bank v případě, že by existoval společný fond na garanci vkladů. I když Berlín časem může v této otázce polevit, je jakýkoliv projekt bankovní unie během na hodně dlouhou trať.

Španělské banky přitom budou potřebovat nový kapitál spíš dřív než později. Riziko řeckého euro-exitu může dál přiživovat napětí i odliv vkladů a Madrid si tak (bez ústupků Berlína) bude pravděpodobně muset říct o pomoc skrze klasickou půjčku od záchranných fondů unie a MMF, podobně jako Irsko nebo Portugalsko. Portugalci ostatně včera oznámili, že největším bankám doplní kapitál v objemu přes 6,6 mld. eur - mohou si to dovolit pouze díky tomu, že mají dohodnutý záchranný balík (v rámci, kterého je 12 mld. eur určeno na pomoc bankám). Jak dlouho se bez podobného balíku obejdou Španělé, ukáže nejlépe čtvrteční aukce. Na té půjde Madrid s kůží na trh a bude se investorům snažit prodat desetileté dluhopisy v celkovém objemu až 2 mld. eur.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny