Včerejší berlínská schůzka kromě obecných proklamací o víře v euro, přinesla především další varování před situací v Řecku. Oba politici se snaží tlačit na rychlou dohodu s privátními věřiteli, kteří mají odepsat 50 % řeckého dluhu. Bez dohody se soukromými věřiteli nebude žádná nová dohoda Řecka s EU/MMF a na konci kvartálu reálně hrozí neřízený bankrot. Existuje cesta ven? Management řecké krize v tuto chvíli naráží na čtyři základní problémy.

Za prvé, mezi řadou soukromých věřitelů stále panuje neochota účastnit se dobrovolného odpuštění dluhu. Požadavek totiž přichází v nevhodnou dobu (evropské banky shánějí zoufale nový kapitál), dobrovolné odpuštění se netýká všech věřitelů (mimo je řada penzijních fondů a členské země eurozóny i ECB) a část věřitelů se pojistila proti bankrotu Řecka a dobrovolné odpuštění dluhu je pro ně silně nevýhodným cvičením.

 Za druhé, řecká vláda má znovu nepříjemné zpoždění v implementaci dohodnutých opatření. Řecký úřednický kabinet totiž před blížícími se volbami čelí  neochotě parlamentu kývnout na dohodnoutá úsporná opatzření. Zpožďuje se liberlaizace v doparvě a stále nebylo prosazeno další osekání mimořádných penzí.
 
Za třetí, i když vše dobře půjde - soukromí věřitelé z 50 % dluh odpustí, Řecko implementuje nové reformy a dostane další peníze z MMF - plán nemusí fungovat. Řecko by v něm mělo do roku 2020 snížit zadlužení “pouze” na 120 % HDP, tedy dnešní úroveň Itálie.
 
A za čtvrté, rostoucí napětí na evropských trzích a série úsporných kroků tlačí eurozónu do recese. To zhoršuje předpoklady základního scénáře i pro Řecko. Proto již z MMF zaznívají hlasy, které chtějí po soukromých věřitelích odepsat z řeckého dluhu ještě více než dnes požadovaných 50 %. První kvartál tak bude v Řecku znovu napínavý. Již dnes má schůzku Angela Merkelová a šéfka MMF Christine Lagardová.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny