V podobném duchu se nesla i tisková konference, kde přes pokračující optimistický výhled na růst (1,7% letos i příští rok), Mario Draghi zůstal naladěn spíše na holubičí notu a zdůraznil, že dnešní rozhodnutí mělo širokou podporu. To pro euro není, především ve světle blížícího se zasedání Fedu, moc dobrá zpráva.   

Složitější bude reakce na dluhopisových trzích - delším konci výnosové křivky. Tam samo o sobě lehké holubičí překvapení nemusí stačit, zvlášť pokud se bude měsíčně nakupovat méně dluhopisů(pomalejší QE) a inflace v nadcházejících měsících půjde směrem vzhůru. Mohou k tomu přispět i změny v pravidlech, podle kterých ECB bude provádět nadále politiku kvantitativního uvolňování. ECB začne nakupovat i kratší dluhopisy (1 rok) a současně se nebrání nákupům dluhopisů s výnosem nižším než depozitní sazba - to může držet dole kratší konec křivky, na který je citlivé euro. Dá se to tedy interpretovat tak, že ECB jde primárně o působení QE skrze krátké výnosy a kurz eura. Na druhou stranu ECB nezměnila limit na emitenta (33 %), což pravděpodobně v příštím roce omezí nákupy německého bundu. To pro delší německé splatnosti není dobrá zpráva.

V neposlední řadě je zřejmé, že o něco delší politika kvantitativního uvolňování zvyšuje i pravděpodobnost o něco delšího trvání intervencí v Česku. Ne však automaticky. Slabší měsíční nákupy dluhopisů do bilance ECB v kombinaci s o něco vyššími eurovými výnosy totiž mohou tlumit příliv spekulativního kapitálu do Česka. A dnešní krok může být ve finále i v ČNB chápán jako určitý ústupu od politiky QE (i když Mario Draghi trval na tom, že není). ECB nemusí být proto zásadní překážkou pro náš základní scénář - exitu z intervencí ve třetím kvartále příštího roku.  

Autor je finanční analytik.