Nezaměstnanost v eurozóně v průběhu září již třetí měsíc v řadě stagnovala, a ve třetím kvartále tak zastavila svůj sestupný trend. Je to přitom právě zlepšující se situace na trhu práce, která byla motorem růstu eurozóny v posledních čtyřech letech. Nevěříme sice, že by eurozóna byla za vrcholem hospodářského cyklu, vše ale ukazuje, že růst příští rok může být viditelně pomalejší. I náš doposavaď konzervativní odhad (1,8% pro příští rok) se ve světle posledních čísel jeví jako optimistický.

Na rozhodování ECB nebudou mít slabší čísla bezprostředně výrazný dopad. Centrální banka počítá se zpomalením HDP (i když ne tak výrazným). Pokud by ovšem v důsledku rostoucích politických rizik pozitivní trendy na trhu práce zcela ustaly, byl by to pro ECB problém - těžko by pak mohla sázet na domácí inflační tlaky (a udržení inflace poblíž 2% - viz graf níže).

Politická rizika spojená s Itálií a neřízenýmn Brexitem přitom bezesporu mají potenciál “urychlit” hospodářský cyklus a předčasně nastartovat hospodářskou kontrakci. Již nyní ostatně vidíme, že HDP i nezaměstnanost zaostávají primárně kvůli Itálii, kde se její míra vrátila nazpátek nad 10%. Není tedy divu, že politická rizika jsou hlavním motorem pohybu eurodolaru, který při jejich eskalaci ztrácí jakoukoliv víru v jejich eventuální růst...