Samaras pravděpodobně bude chtít požádat evropské politiky o rozložení reformních kroků do delšího časového období a o odklad splátek současné pomoci. Včera se již ozvala Angela Merkelová s tím, že od Řecka čeká dodržení původního časového harmonogramu. Její kolega Guido Westerwelle (ministr zahraničí) nastavuje o něco přívětivější tvář a zpoždění v plánu připouští, pravděpodobně ale pouze o čas ztracený v posledních dvou volebních kampaních a až budou mít Němci v rukou závěrečnou zprávu Trojky. Protažení reforem o další dva roky tak asi nepřipadá v úvahu.

Otázkou by také bylo z čeho zaplatit roztažení reformního plánu. Řekové sami podle Financial Times počítají například s prodejem nových pokladničních poukázek nebo s odkladem splátek současné pomoci. Odklad splátek by se ale fakticky rovnal jisté restrukturalizaci řeckého dluhu v držení oficiálních věřitelů. S takovým krokem by měl dozajista velké problémy MMF. Alternativou by bylo navýšit řecký balík o zhruba 20 mld. eur (v případě natažení o dva roky) ze záchranných fondů. Těžko si lze představit, jak tuto pomoc posvěcuje německý parlament, ve kterém se čím dál víc skloňuje možnost eventuálního řeckého euro-exitu.

Řecko-německé manévry budou bezesporu ještě napínavé, zatím ale nedokázaly úplně sebrat vítr z plachet rizikovým aktivům. A je to znát i v Česku. Česká koruna se dostala pod 25,00 EUR/CZK a v hubenějším letním obchodování může své zisky ještě rozšiřovat. Český stát zase úspěšně prodal šestileté dluhopisy s rekordně nízkým výnosem. Uvidíme, jak s českými trhy zacvičí začátek září, kdy se znovu na stůl dostane Řecko, Španělsko, eventuální intervence ECB a rozhodnutí německého ústavního soudu. Rozběhnutým býkům pak rychle může dojít dech.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny