Za prvé proto, že jestřábí výroky z centrální banky není v tuto chvíli radno přeceňovat. To, že centrální bankéři vylučují snižování sazeb (a překvapili tím pesimisticky naladěný trh), ještě neznamená, že se brzy shodnou na jejich zvýšení. Guvernér Rusnok naopak zdůraznil, že rizika jsou výrazná oběma směry. Na jedné straně přehřívající se domácí ekonomika, na straně druhé do recese padající Německo, brexit a nekonečné obchodní války. Nová je jedna věc. Pro domácí sazby i korunu bude daleko pozitivnější zprávou než dříve jakýkoliv náznak uvolněnějších geopolitických podmínek - rýsující se dohoda nad brexitem, dohoda mezi USA a Čínou, apod. Trhy si je budou překládat automaticky jako signál otevírající dveře zvyšování domácích sazeb.

Nic takového ovšem v nejbližších měsících neočekáváme, a proto do konce roku sázíme na stabilitu domácích sazeb a korunu v lehké defenzivě. Proti české měně hovoří totiž i jiné faktory. Objem krátkodobého zahraničního kapitálu v českém finančním systému je stále veliký a to činí korunu zranitelnou vůči geopolitickým rizikům a nejistotám. Zahraniční výprodeje může čas od času také přiživit napětí v regionu - maďarská i polská centrální banka přes tlak trhů nehodlají reagovat na rostoucí inflaci a zhoršující se vnější rovnováhu, což dostává opakovaně forint a zlotý pod tlak.

A v neposlední řadě při pohledu na český zahraniční obchod vidíme, že vnější bilance se nijak výrazně nezlepšuje a exportéři zůstávají velice dobře zajištění - a to ať už skrze nástroje na finančních trzích nebo prostřednictvím eurových úvěrů. To vše jsou důvody, proč se sázkami na korunu zůstat raději při zemi.