Ať už vyhraje řecké volby v lednu kdokoliv, bude v jednáních s Trojkou nakonec tahat za delší provaz než v minulosti. Řecko dosáhlo přebytku primárního rozpočtu (rozpočet bez plateb úroků z dluhu) a v přebytku je i vnější bilance.Závislost na financování ze zahraničí tedy není tak kritická jako v roce 2010. I tak by ale jednostranný odpis dluhu a exit z eurozóny pravděpodobně vyvolal vážnou finanční krizi a Řecko by v takovém případě pravděpodobně těžko mohlo zůstat v Evropské unii.

Pravděpodobnější tedy je, že se Řecko s Trojkou dohodne po volbách na určitém uvolnění stávajících podmínek. To již podle agentury Bloomberg připouštějí i někteří němečtí politici. Mohl by být teoreticky zmírněn cíl pro primární přebytek rozpočtu - Řecko by podle stávajících podmínek mělo trvale dosahovat přebytku necelých 5 % HDP. Také si lze představit, že Trojka přistoupí na natažení splatnosti stávajících dluhů v držení oficiálních věřitelů (především EFSF). Těžko ale počítat s tím, že by se zachránci smířili s osekáním dluhu jako takového (jistiny). Výměnou za ústupky by se Athény pravděpodobně musely zavázat k implementaci dodatečných strukturálních reforem - především těch podporující lepší výběr daní. Toto řešení by nakonec bylo nejlepší pro všechny strany. Cesta k němu může být ale hodně složitá a strach z řeckého euro-exitu asi z trhů jen tak nezmizí…

Jan Bureš, hlavní ekonom Ery