Za prvé, kvůli vysoké nejistotě spojené s brexitem. Podoba brexitu není ani po včerejšku jasnou věcí. Britští poslanci sice včera odhlasovali kosmetický odklad odchodu z konce března na 12. dubna, na žádné z variant dalšího postupu se však neshodli. Tvrdý brexit bez dohody tak stále zůstává reálně ve hře. To je velice dobrý argument k opatrnosti.

Za druhé, výkon našich hlavních obchodních partnerů - zejména Německa - dál pokulhává. Německý průmysl přes snahu o stabilizaci zůstává v řadě klíčových oblastí, jako jsou automobilky, produkce kovů, ale i strojírenství, velice slabý. Značná část lednového zlepšení šla ve skutečnosti za energetikou a produkcí rafinérií. A i předstihové ukazatele zatím neukazují v německém průmyslu na rychlý obrat. Špatné výkony průmyslu sice zatím kompenzují zejména služby a obchod, to jsou však odvětví, na které nemá česká ekonomika takové vazby.

Za třetí, už nejde jednoduše říct, že v české ekonomice nejsou německé problémy vůbec cítit. Minimálně ve slabším lednovém průmyslu. Po jeho zveřejnění náš nowcast ukazuje na výrazné zpomalení domácího hospodářského růstu z 1 % mezikvartálně na 0,2 % na začátku roku 2019. Z tohoto pohledu asi není dnes kam spěchat. Zvlášť když ECB i americký Fed v posledním měsíci předvedly další “úkrok” holubičím směrem.