Mezinárodní den kosmonautiky
Generální konzulát Ruské federace v Karlových Varech ve spolupráci s Klubem MGIMO inicioval slavnostní připomenutí tohoto významného dne a jedné z nejvýznamnějších událostí lidské historie. V přítomnosti Generálního konzula RF v Karlových Varech, Michaila Nikolajeviče Ledeněva, jeho spolupracovníků, děkana fakulty žurnalistiky MGIMO, Jaroslava Lvoviče Skvorcova, představitelů Klubu MGIMO, a několika desítek dospělých a dětí školního věku byl položen věnec a květiny k památníku Jurije Alexejeviče Gagarina (1935 – 1968) na letišti Karlovy Vary.
Ve třech krátkých projevech zazněly slova připomínajících projekt a let Gagarina nebylo zapomenuto vědců, kteří desetiletí před letem, bez komputerů a programů, položili základ úspěchu prvního pobytu člověka v kosmu: Konstantin Eduardovič Ciolkovskij (1857 – 1935), ruský a sovětský vědec, průkopník teorie raketových letů a zakladatel soudobé kosmonautiky. Je po něm pojmenován kráter Ciolkovskij na odvrácené straně Měsíce a Ciolkovského rovnice. Nikolai Alexandrovich Kozyrev (1908 – 1983) ruský astronom a astrofyzik, vyznamenaný v září 1969, Zlatou medailí IAA, (International Academy of Astronautics, Paříž). Po něm nazvané zařízení Kozyrev mirror (Kozyrevovo zrcadlo), se používá při pokusech extrasensory perception (ESP). Vladimir Ivanovič Vernadskij (1863 – 1945), ruský a ukrajinský mineralog a geochemik. Jeho vědecká práce spojuje přírodní vědy s filozofií. Vytvořil teorii noosféry, jedné z představ vesmírné evoluce. Přednášel i na UK v Praze.
První pilotovaný let do vesmíru uskutečnil 12. dubna 1961. Gagarin obkroužil Zemi za 1 hodinu a 48 minut na palubě kosmické lodi Vostok 1. Let, jehož start proběhl z ruského kosmodromu Bajkonur, otevřel novou éru v historii průzkumu vesmíru. Gagarin, který se stal slavnou postavou na celém světě a později byl jmenován Hrdinou Sovětského svazu, inspiroval nejenom vědce a hudebníky, ale i politiky ke spolupráci. Jedním z výsledků této spolupráce je skutečnost, že jediný český kosmonaut a také Hrdina Sovětského svazu, Vladimír Remek (1948) je dnes velvyslancem ČR v Ruské federaci.
Po Gagarinovi se dochovala věta, jejíž obsah by si měl dnes každý člověk uvědomit: Když jsem v kosmické lodi obletěl Zemi, viděl jsem jak je krásná. Lidé chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji. Souhlasu netřeba.
Jan Campbell
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV