Mezinárodní den kosmonautiky

Generální konzulát Ruské federace v Karlových Varech ve spolupráci s Klubem MGIMO inicioval slavnostní připomenutí tohoto významného dne a jedné z nejvýznamnějších událostí lidské historie. V přítomnosti Generálního konzula RF v Karlových Varech, Michaila Nikolajeviče Ledeněva, jeho spolupracovníků, děkana fakulty žurnalistiky MGIMO, Jaroslava Lvoviče Skvorcova, představitelů Klubu MGIMO, a několika desítek dospělých a dětí školního věku byl položen věnec a květiny k památníku Jurije Alexejeviče Gagarina (1935 – 1968) na letišti Karlovy Vary.

Ve třech krátkých projevech zazněly slova připomínajících projekt a let Gagarina nebylo zapomenuto vědců, kteří desetiletí před letem, bez komputerů a programů, položili základ úspěchu prvního pobytu člověka v kosmu: Konstantin Eduardovič Ciolkovskij (1857 – 1935), ruský a sovětský vědec, průkopník teorie raketových letů a zakladatel soudobé kosmonautiky. Je po něm pojmenován kráter Ciolkovskij na odvrácené straně Měsíce a Ciolkovského rovnice. Nikolai Alexandrovich Kozyrev (1908 – 1983) ruský astronom a astrofyzik, vyznamenaný v září 1969, Zlatou medailí IAA, (International Academy of Astronautics, Paříž). Po něm nazvané zařízení Kozyrev mirror (Kozyrevovo zrcadlo), se používá při pokusech extrasensory perception (ESP). Vladimir Ivanovič Vernadskij (1863 – 1945), ruský a ukrajinský mineralog a geochemik. Jeho vědecká práce spojuje přírodní vědy s filozofií. Vytvořil teorii noosféry, jedné z představ vesmírné evoluce. Přednášel i na UK v Praze.

První pilotovaný let do vesmíru uskutečnil 12. dubna 1961. Gagarin obkroužil Zemi za 1 hodinu a 48 minut na palubě kosmické lodi Vostok 1. Let, jehož start proběhl z ruského kosmodromu Bajkonur, otevřel novou éru v historii průzkumu vesmíru. Gagarin, který se stal slavnou postavou na celém světě a později byl jmenován Hrdinou Sovětského svazu, inspiroval nejenom vědce a hudebníky, ale i politiky ke spolupráci. Jedním z výsledků této spolupráce je skutečnost, že jediný český kosmonaut a také Hrdina Sovětského svazu, Vladimír Remek (1948) je dnes velvyslancem ČR v Ruské federaci.

Po Gagarinovi se dochovala věta, jejíž obsah by si měl dnes každý člověk uvědomit: Když jsem v kosmické lodi obletěl Zemi, viděl jsem jak je krásná. Lidé chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.