Pokrytecky obdivovat miliardové (v Euro) kancelářské muzem NATO budou moci před další studenou sprchou prezidenta Trumpa jiní. Tito jiní netrpí moderní patologií, zvanou nomofobie (no mobile phobia). Přesto očekávám, že i u nich dojde během setkání s prezidentem Trumpem ke zvýšení hladiny stresu, neklidu a nervozitě, symptomům podobným z nomofobie.

Téměř před měsícem (12. června) se prezident Trump setkal s nejvyšším představitelem KLDR, Kim Čong-un. O setkání bylo napsáno mnoho, v mnoha státech a různých mediích. Popisy výsledků setkání, které jsem četl, nenabízejí ani jednu z mála rozumných odpovědí na otázku: Proč by se měl, nebo mohl Kim Čong-un zbavit jaderných zbraní?

Odpověď, kterou nabízí tento příspěvek je iniciována knihou Mozaika z historie komáraňského židovstva (2013, EAN 978 809 704 2424), osobní analýzou, a materiály ruské studie vedené GŘ TCC,Alexandrem Atamanovem a GŘ Laboratoře digitiální forenzie, Alexandrem Mamajevym nazvané: Severní Korea: Jak KLDR vybudovala efektivní světová kybernetická vojska. Protože slovo mozaika označuje také virovou chorobu rostlin, používám ho v přeneseném smyslu pro naši nemocnou společnost a nutnost, sestavovat obraz výsledků a možných následků jednání velkých vůdců, z malých dílů. Tak jako v knize, tak i v této odpovědi hrají rozhodující roli lidé. Platí to i pro setkání prezidentů Trumpa a Putina, plánované po summitu NATO, včetně z něho vyplývajících obav mnohých západních politiků.

Hlavní téze odpovědi zní: Následky kybernetického útoku, o kybernetické válce nemluvě, mohou být s pravděpodobností hraničící s jistotou dalekosáhlejší, než útok atomovou bombou. Proto byl vytvořensetkáním Trump - Kim Čong-un a zničením severokorejského raketového polygonu dojem o možném odzbrojení a zničení atomových zbraní KLDR.

Připomínám tři skutečnosti. 1) Vůdce (1994-2011) Kim Čong-ir, předchůdce Kim Čong-un, změnil svůj postoj k internetu ve druhé polovině 90 let, po návratu skupiny vzdělaných IT specialistů do KLDR. Pravdivost změny postoje vůdce k internetu potvrdil v roce 2003 vpád USA do Iráku, po němž Kim Čong-ir prohlásil: V 21. Století se budou vést války v informačním prostředí. 2) V roce 2009 KLDR (skupina Lazarus, Hidden Cobra nebo Crowdstrike) atakovala sítě v USA a Jižní Koreji virem MyDoom. To nehledě na skutečnost, že v roce 2011 (rok smrti vůdce Kim Čong-ir) bylo v KLDR zaregistrováno cca 1 tisíc IP adres. 3) Po převzetí moci vůdcem Kim Čong-un, dostala situace v IT v KLDR novou kvalitu. Ta se projevila v srpnu 2014. KLDR zaútočila na britksý Channel Four ve spojení s premiérou filmu. Jeho příběh je založen na zajetí britského vědce, schopného vyvíjet atomovou bombu KLDR. V prosinci 2014 měla být premiéra dalšího filmu, nazvaném Interview. Téma filmu: Cesta dvou amerických žurnalistů do KLDR udělat interview s vůdcem a posléze ho, po zadání CIA, zavraždit. Již předem, 24. Listopadu, obdržel značný počet zaměstnanců Sony Pictures varování ve svých komputerech: Červená lebka s vyhrůžkou napsanou jménem Guardians of Peace (GOP). Varování bylo ignorováno, výsledek ne: 1) 70% komputerů bylo zničeno, několik filmů a velké množství důvěrné informace bylo hackery staženo. 2) Vedoucí Sony Pictures, Emil Pascal musel odstoupit. 3) Sony musí čelit mnoha soudním žalobám.