Co se týče fotbalu, věřím, že pan Tvrdík sdělí podrobněji veřejnosti o úspěchu mladých fotbalistů, o výdajích na turnaj, a také o úkolech, které mu (snad) dalo nové čínské vedení CEFC. V ideálním případě by bylo dobré se dovědět, zda navrhl se očistit od různých podezření pomocí forenzního auditu. Ironický podtón mého očekávání a zvědavosti je založen na zkušenosti z odstraňování mocných z funkcí do zátiší, nebo do propasti, asijskými partnery: Zadá se, ideálně nesplnitelný nebo těžko splnitelný úkol, ne garantovatelný osobou dostávájací poslední šanci. Tím se stává osud osoby varováním pro druhé.

Co se týče China Home life 2018 ve Varšavě: Viděl jsem desítky Čechů, (návštěvníků, menších podnikatelů a obchodníků) a více než 30 velkých autobusů z Ukrajiny, Běloruska a dalších států 16+1, plných návštěvníků všeho druhu. Chci věřit, že existující česko - čínské komory (pánů Tvrdíka a Kohouta) sdělí veřejnosti, proč nepodporují akci (s několikaletou tradicí) a nespolupracují například s pražskou společností Governance institute s.r.o. a některými podobnými, angažujícími se v rozvoji vztahu ČR – ČLR. Proč svým konáním podporují podezření z monopolizace vztahu ČR - ČLR svými organizacemi, a tím v podstatě způsobují škodu vztahu ČR - ČLR. Zmiňuji se o China Home Life 2018, protože jsem se účastnil na vlastní riziko a seznamoval se s částí nabídek (z celkového počtu cca 1.500 výrobců) bez závazku. Z časových důvodů jsem nemohl navšítivit přednášky (mimo jiné i o kulturních rozdílech). Zato ale jsem byl svědkem předání vyznamenání české firmě (KCP) a panu Antonínu Bernardovi za mnohaletou úspěšnou spolupráci (s ČLR) velvyslancem ČLR v Polsku, dalšími představiteli ČLR a Polska. Slavnostní večer s vyznamenáním, hudebním a pěveckým doprovodem se konal v aule Varšavského Institutu Biokybernetiky.

Co se týče nedoceněného vývoje vztahu mezi ČLR a RF, neočekávám od MZV a vlády ČR nic. Proto nebudu zklamán. V současném asymetrickém spojenectví s USA a NATO, ministr zahraničních věcí není potřeba. To indikuje mimo jiné i obsah sdělění o prvním česko – ruském dialogu v Praze (iniciovaném prezidenty Zemanem a Putinem). Sdělení obsahovalo popis témat netýkajících se aktuálních problémů, dříve přátelských, dnes nezpřátelených států a společností. Krátce: apolitický dialog prakticky nic neřešících představitelů organizací v době kolabující rusofobie u prezidenta Trumpa, nevyléčitelné hlouposti lobistů vojenského průmyslu a transformace mezinárodních vztahů bez standartní diplomacie, na základě síly a vyhrožování. K takovému dialogu říci více, v tomto okamžiku, nemohu. Vyslovuji pouze naději, že převzetí speciálního archivu (celkem 500 milionů spisů, každý se stovkami stránek) prezidentem Putinem (o čem jsem psal v květnu) a zveřejnění informací týkající se období 1930 – 1989, přinutí s pomocí historiků některé české a slovenské větrné kohouty a rusofoby odejít z politické scény dříve, než archivní fakta (která nemusí být pravdou) vyjdou na povrch, nebo bude pozdě. Změnu témat příspěvku způsobilo setkání s profesorem University of Pennsylvania. U něho (na univerzitě) dělal zkoušku syn prezidenta Trumpa. Profesor, dnes v důchodu, si přivydělává lekcemi v ČLR. Včera mne obohatil celou řadou osobních postřehů, hodnocením osobnosti prezidenta Trumpa, situací v klíčových sférách americké společnosti a popisem výzev USA, o kterých se nejenom v české kotlině ještě dlouho nebude psát. Rozhodl jsem se nerušit klid s krásným letním počasím bez spásonosných deštů v pozdním jaru. Proto věnuji příspěvek (ve dvou částech) několika událostem a příběhům spojených s ČLR. Mohou být zajímavé svým popsaným a částěčně pouze indikovaným obsahem v době naděje na vládu s důvěrou a svět bez velké války.

Čínský vliv Jihovýchodní Asii

Zabezpečení geopoliticky důležitého projektu obchodní cesty směrem na Západ zvané Jeden pás, Jedna stezka(OBOR) vyžaduje milardové investice na Sri Lanka, v Bangladesh, Maldivech a především v Pakistánu. Výsledkem strategických investic ČLR v těchto státech bude oslabení vlivu Indie v případě, že by Indie nechtěla spolupracovat s ČLR a začala vyvíjet příliš silný diplomatický tlak, například na Maldivy. O této problematice jsem se krátce zmínil v referátu na MPO 10.květan 2018. Příklad Nepálu, který intenzifikuje vztah s ČLR, kde volby vyhráli komunisté, a setkání šéfa indické diplomacie Gokhale s nepálským premiérem Khadga Prasad Oli (který nedávno navštívil Delhi) v přátelském tónu potvrzují moje tvrzení. Nevěřím v realizaci představitelného vydírání Nepálu (s premiérm Oli) Indií, (s premiérem Modi) pomocí projektů vodních elektráren (a odběru elektrické energie Indií pouze v případě, že elektrárny nebudou stavět číňané) již proto, že voda a energie, jako nedostatkové strategické zdroje budou nutit vlády k rychlejším a citlivějším reakcím vůči potenciálním vydíračům, nebo okupantům, než je toho schopná standartní diplomacie. 5x větší hospodářská síla ČLR a 3x větší vojenské výdaje ČLR než má Indie, přinutí Indii modifikovat svůj postoj k sousedům s cílem udržet si strategickou svobodu jednání ve vztahu k ČLR. Současně se bude Indie snažit nedostat se do otevřeného konfliktu s ČLR, vyřešit bez války pohraniční problematiku obou států a akceptovat OBOR. Indickou vládou formulované heslo Neighbourhood first, (v kontextu nejednotného postoje členů ASEAN k Indii), těsné vazby Indie na (dnes již rizikové) Japonsko, a rozhodnutí neopakovat nepochopitelnou koupi 36 hotových francouzských stíhaček Rafaelepřed dvěma roky indikují, že indická vláda pochopila různé reality doby, a že cílem vlády je zabezpečit mírové spolužití se sousedy.

Pro doplnění připomínám, že 84% čínského energetického importu prochází Malakka Straits. Současně 90 % indického zahraničního obchodu se realizuje po moři. To znamená, že i ten nejmenší ze třech světových oceánů bude nejdůležitějším světa. Nevěřím, že se Indie bude opravdu snažit zastavit OBOR v Indickém oceánu. Podle China Tracker známého American Enterprise Institute dosáhla celková suma infrastrukturních investic v uvedeném regionu (od 2005 do 2016) cca 500 milliard USD. Investice budou mnohem větší, protože nezapočítávají výstavbu vojenské základny v Džibuti, a (nejenom) mnou předvídatelnou vojenskou základnu v přístavu Gwadar, konci pakistánsko – čínského koridoru Arabské moře – Himaláje.

Pakistán podle mého hodnocení není, a nebude v představitelné době schopný vydržet tlak ČLR. Jeho vazby na USA mu nepomohou zabránit výstavbě vojenské základny v Gwadar. Spolupráce v oblasti bezpečnosti mezi Washingtonem, Tokio, Delhi a Canberra (zvaná Quad) se po desetiletém spánku (této šípkové růženky) obnovila, evropští diplomaté se snaží dohnat ztracené pozice v Indii a v regionu. To i proto, že je dohání stín předvídatelné nepředvítalenosti prezidenta Trumpa. Jsem si jist, že odkazy na demokratické hodnoty a největší demokratický stát světa nebudou stačit k získání ztracených pozic a pochopení vojensko – politické komplexity pozemní (obchodní a vojenské) cesty v regionu, vyplývající z geopolitické analýzy Afganistánu, zblížení RF s Pakistánem a podpory vstupu Indie doŠanghajské Organizace Moskvou. Ignorování komplexity Centrální Asie (Kyrgyzstán, Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán a Tadžikistán), ve které očekávám probuzení nové Velké hry příští rok, (podobné té z 19. Století) může přiblížit den, kdy se Indický oceán bude nazývat obchodníky Čínským.

Dříve, než dojde k oficiálnímu, nebo neoficiálnímu přejmenování oceánu, prezident Trump vydělá na uzavřeném obchodu v Indonésii. Tam podepsala dceřiná společnost (čínské státní Metallurgical Corporation of China, MCC) smlouvu s indonéskou MNC Land. Jedná se o výstavbu ambiciózního tematického park - projektu v blízkosti hlavního města, Jakarta. Na projektu v hodnotě miliard USD se budou podílet aktiva prezidenta Trumpa: brandové značky hotelů, rezidencí a golfového hřiště.

Dříve, než dojde k medializaci a podrobnějšímu vysvětlení obsahu nám se prezentující Éry Si Ťin-pchinga(???)doporučuji se seznámit s esejem Jiang Shigong. Nevím, nakolik je vlivný pan Jiang, zda psal sám od sebe, nebo na zakázku. Jedno je ale jisté: Interpretace eseje Jiang Shigong ??? (narozen v 1967), která byla publikována v Guangzhou Open Times (????) v lednu 2018 se mi jeví autoritativním svědectvím nové politické orthodoxie Si, novou interpretací moderní Čínské historie (všeobecně), a historie komunistické strany ČLR (specificky). Myšlenky prezidenta Si (sixiang ??) jsou kulminací dlouhodobých historických procesů a filosofické uhlazenosti Si, vše s ohledem na dialektiku a praxi. Thought on Socialism with Chinese Characteristics for a New Era ????????????????, Jiang vysvětluje a obhajuje novou ideologickou super – konstrukcí, vybudovanou na materiálním základě čínského hospodářského systému posledních 40 let. Jiangpoužívá inteligentní jazykové formulace s pronikající kritikou, definicí chyb a limitů liberálního demokratického systému. Současně nabízí srovnání důvodů pro dnes již historické akce KS a současnou legitimizaci KS ČLR. Vkrátce: Čína se postavila na odpor v době Mao, stala se bohatší pod vedením Deng Xiaoping ??? (1904-1997), a dnes je silnou díky vedení Si. Jiang píše podrobně o historii čínské civilzace a historii komunistického hnutí, a dochází k vývodu: Současná ČLR obohacuje svět, tím i všechny civilizace.